Melissa officinalis, nebo-li Meduňka lékařská je bylina nejdéle používána nejen v českém léčitelství. Zmiňoval se o ni již Mathiolli ve svém herbáři v 16.století. Meduňka pochází ze Středomoří, nyní je rozšířena do Přední Asie a střední Evropy. U nás se pěstuje v hojném množství, v některých případech se i zplaňuje. Její listy mají velmi silné aroma a voní po citrónu. Květy jsou bílé. Rozvětvená lodyha dorůstá do výšky 40– 60 cm, někdy až 100 cm. Lodyha má dva druhy listů. Horní mají krátký srdčitý řapík. Dolní mají dlouhý vejčitý řapík s pilovitým okrajem.

OBSAŽENÉ LÁTKY

Melissa obsahuje silici (0,02 – 0,06 %) nejvíce s obsahem citronelalu, citralu, citronelolu, geraniolu, linalolu a dalším různými látkami, které se odvíjí na klimatu a původu.

Vodorozpustné látky jsou flavonoidní glykosidy flavonoidních aglykonů luteolinu, kvercetinu, apigeninu a kemferolu. Význačný je obsah kyseliny rozmarinové, kávové a chlorogenové.