3D technologie se dělí u televizorů na dva základní typy:

1) Aktivní 3D:
- Definice: TV zpracovává dva obrazy z 3D Blu-ray přehrávače či jiného 3D zdroje
- obrazy jsou rozděleny a střídavě se zobrazují (TV musí mít dvounásobnou frekvenci než běžné TV)
- vzájemně s 3D přehráváním je vysílán synchronizační signál pro aktivní 3D brýle
- 3D brýle střídavě zakrývají levé a pravé oko
- Výhody: díky aktivnímu 3D zobrazení lze zobrazit plnohodnotný Full HD obraz
- Nevýhody: blikání brýlí při sledování na denním světle
- díky střídavému zakrývání oči se může projevit u některých lidí pocit nevolnosti
- aktivní brýle jsou těžší, jelikož obsahují elektroniku a používají baterii nebo nabíjecí akumulátor
- aktivní 3D brýle jsou výrazně dražší než pasivní

2) Pasivní 3D:
- Definice: TV zpracovává dva obrazy z 3D Blu-ray přehrávače či jiného 3D zdroje
- pro 3D zobrazení se využívá polarizačního filtru na TV
- pasivní 3D brýle zobrazují odděleně obraz pro každé oko
- Výhody: levné a lehké 3D brýle nepotřebující napájení, žádné blikání oproti aktivním brýlím
- Nevýhody: poloviční rozlišení než u aktivní 3D technologie
- nutnost sledování TV s hlavou ve vzpřímené poloze (při naklonění hlavy se může 3D efekt snižovat)

Televize a audio