Knihy životní prostředí a ekologie

Ve střední Evropě roste přibližně tři tisíce domácích druhů cévnatých rostlin a k nim přistupuje velké množství kapraďorostů, mechorostů, řas a hub. Z celého souboru je v této publikaci představeno zhruba 900 druhů, přičemž velkou část tvoří cévnaté rostliny.

Ptačí druhy jsou ve skupinách: „velcí jako sýkora modřinka, nebo menší“, „přibližně tak velcí, jako vrabec“ a „ptáci velcí jako kos, nebo větší“. Díky tomu, že modřinku, vrabce i kosa zná každý, snadněji odhadnete, kde opeřeného návštěvníka své zahrady hledat.

Tato přehledná příručka se základními fakty je skvělým společníkem na výpravy za houbami. Její užitečné informace nabízejí řadu detailů, které vám pomohou identifikovat jedlé, nejedlé a jedovaté druhy rostoucí v přírodě.

Drahé kameny zná lidstvo už celá tisíciletí a od počátků civilizace je považuje za mocné léčivé, ochranné a magické prostředky. A protože jejich obliba přetrvala až do dnešní doby, na jejich účincích určitě něco bude.

Málokterá kniha s tematikou životního prostředí se stane bestsellerem. Bývalý americký viceprezident Al Gore to však dokázal, a dokonce podruhé.

Kniha popularizačním způsobem shrnuje nové poznatky o rozmnožování organismů, především živočichů a rostlin.

Křez, hulevník, zvěšinec, děrkavka, škarda, kuřinka – víte, že ve městě můžete potkat rozmanitou přehlídku rostlin ze všech koutů světa?

Výbuch islandské sopky Laki je jednou z největších přírodních katastrof v dějinách. Vychrlila jedovatou mlhu, která přetrvávala osm měsíců a Evropu ovlivňovala ještě několik dalších let.

Ačkoliv se vědecká komunita shoduje, že v současné době probíhá změna klimatu a významně se na ní podílí lidská činnost, veřejnost tento konsenzus nesdílí. Někteří považují klimatickou změnu za uměle zveličovaný problém, jiní naopak bijí na poplach.

Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení.

Autorka rozdělila běžné ptáky, kteří se pohybují v našem prostředí tak, abyste se v nich mohli snadno zorientovat. Proto zde po krátkém úvodu máme kapitolu „malí hnědí ptáci“, další „malí ptáci s černými znaky“, „velcí ptáci“ a „velcí vodní ptáci“.

Tieto príbehy súvisia s jedným z naväčších výdobytkov ľudského myslenia všetkých čias, s diferenciálnym a integrálnym počtom. Geniálny Newtonov–Leibnizov vzorec možno pokojne prirovnať k Pytagorovej vete.