V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů, ačkoli je to v časech, kdy se severočeskému sklářství už nevede zdaleka tak dobře jako dříve.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila.

Lucemburská epopej Kralevic Karel (1334 – 1348)

Druhý díl románové fresky začíná příchodem kralevice Karla do Čech končí dva roky po smrti jeho otce Jana Lucemburského u Kresčaku, kdy se Karel ujímá vlády doma i v Říši. Celé 14.

Hospodyně Jiřího Adama z Dobronína obdrží jako dárek knihu Manželské zrcadlo, která obsahuje různé rady pro život vdané ženy a také poučné příběhy.

Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy zajímavých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, čl

Tři detektivní příběhy z doby české renesance. Královský písař Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou řeší případy, s nimiž si pražští královští úředníci nevědí rady.

Pokračování osudů Martina ze Stvolna, který se vrací z Francie do Prahy, aby dokončil studia na nově založené univerzitě. Ani v Praze však nemá možnost školu dokončit.

Poslední díl ságy představuje léta, kdy se českým králem stal Vladislav Jagellonský, jemuž se postupně podařilo otupit ostří nepřátelské zahraniční politiky, zvláště té papežovy.

Příběh českého rytíře Martina ze Stvolna se odehrává v polovině 14. století. Byla to doba krutých válek, vysilujících hladomorů a všudypřítomného násilí, v níž zároveň probíhal urputný zápas o jednotu církve a křesťanské víry.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, rozvráceném rodovými spory, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřich z Chlumu má však svých starostí tolik, že na něco takového nikdy nepomyslel. Jenže král Přemysl II. Otakar je jiného názoru.

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna.