Známá autorská dvojice předkládá tentokrát knihu dvaceti pěti „povahopisů“ vybraných osobností z literárního a uměleckého světa, které již nejsou mezi námi, ale s nimiž se Zdena Bratršovská a František Hrdlička potkali a navázali s nimi mnohdy intenz

Pardubický básník Miloš Vodička je spřízněn s duchovní a literární generací, která se v šedesátých letech seskupila kolem bratří Vokolků. Náležel k ní např. předčasně zesnulý Jiří Pištora, Petr Kabeš nebo Jiří Gruša.

Súchov je malou vesnicí na moravském Slovácku, kde na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv.

Kniha přináší v intencích snahy po vyrovnání se s minulostí varování před možným opakováním života v totalitě na podkladě životního příběhu ženy, spisovatelky, novinářky, překladatelky, divadelní kritičky Marie Majerové, která se svou celoživotní lit

Monografie představuje v současnosti pozapomenutého historika, který byl za první republiky kritizován z obou stran politického spektra a po roce 1948 definitivně umlčen.

Kniha je svědectvím o tom, že i s těžkým handicapem, jakým je autorovo onemocnění roztroušenou sklerózou, které ho upoutalo na vozík, je možné žít naplno, překonávat překážky, a dokonce i vychutnávat dobrodružství cestování.

Americký medivalista Haskins je spolu s Josephem Strayerem považován za zakladatele významné historické školy „Nová historie“, těšící se na Novém kontinentě dodnes podobné vážnosti jako v Evropě francouzská škola Annales.

Edice Poesis Americký básník, esejista, překladatel a literární historik Ezra Pound (1885 – 1972) se poprvé objevil v přímořském letovisku Rapallu poblíž Janova v roce 1924.

Kniha je svéráznou monografií významného českého prozaika Ladislava Fukse. Perspektivou dílčího motivu „masky“ autor nahlíží nejen celé spisovatelovo dílo, ale do značné míry i Fuksův osobní život, poznamenaný permanentním skrýváním.

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.).

Sigmund Freud v roce 1936 napsal spisovateli Arnoldu Zweigovi: „Kdo se stane životopiscem, ten se zavazuje ke lži, zatajování, pokrytectví, přikrašlování, neboť biografická pravda není k mání, a i kdyby byla, nedala by se použít.