Zdánlivě provokativní pojem trvalé zdraví neznamená nesmrtelnost. Každý člověk i zdravotní systém by se měli snažit, aby lidé byli po drtivou část svého života zdraví, a když onemocní, tak aby se opět uzdravili a nikoliv se jen (dlouhodobě) léčili. Lidské zdraví je totiž komplexním pojmem, který zahrnuje nejen fyzické zdraví, ale také zdraví emoční a duchovní. Je vždy třeba vidět celého člověka, nejen jeho jednotlivé orgány. A v neposlední řadě, že je třeba uznat každou cestu, která prokazatelně vede ke zdraví, bez ohledu na zájmy těch, kteří ze zdravotního systému bohatnou. Je proto rolí státu, aby takovému zdravotnímu systému otevřel dveře.