Kniha E. F. Schumachera Průvodce pro zmatené představuje nanejvýš zajímavý pokus oživit filosofii v jejím původním významu jako lásku k moudrosti, průvodce životem a přístupu k duchovní stránce.

Meditace není jen výsadou dalekého Východu, ale i pákou veškeré moudrosti.

Mnoho současných knih o meditaci nevěnuje judaismu velkou pozornost. Ačkoli si většina autorů zřejmě uvědomuje, že v judaismu jsou i mystické prvky, jejich diskuse se obvykle omezují na kabalu a chasidské mistry.

Přes všechnu svou inspirativnost, všechny své nádherné výroky, všechny životy, které navždy změnila, Bible pořád působí mnoha lidem velké těžkosti.

Všude zaznamenáváme vzestup zájmu o náboženství. Jednoznačně to platí o judaismu a islámu, které se ve Francii stále více prosazují. Křesťanství bylo podle konkordátu podepsaného Napoleonem Bonapartem „náboženstvím většiny Francouzů“.

Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).

Získání vyššího vzdělání s sebou odnepaměti přinášelo výhody v podobě lepšího společenského postavení a lépe placeného zaměstnání.

Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.

Bratr David Steindl-Rast a otec Anselm Grün jsou pro mě takovými postavami naděje, jež silou svého příkladu mohou poskytovat orientaci ve světě, který se stal nepřehledným. Vyzařují hlubokou a současně radostnou spiritualitu všedního života.

Příběhy, které naleznete v této knize, příběhy o mniších, pagodách i každodenním buddhismu kambodžských měst a především venkova, jsou inspirovány či založeny na legendách, lidových příbězích, anekdotách i různých útržcích, na které autor narazil a k

Pohádka o beránkovi Nejmilejším Kožíškovi může posloužit jako odrazový můstek k tomu, jak s dítětem otevřít téma rozvodu, rozpadu rodiny, konfliktů mezi rodiči a jeho vlastních prožitků.

O Thomasi Mertonovi se mluví jako o jednom z oněch vzácných západních mozků, kteří se v zenu cítili zcela doma.