Společným záměrem dvousvazkové publikace „Krize a kairos“ je reflektovat aktuální a mnohorozměrné téma krize z hlediska křesťanského myšlení. První svazek publikace přistupuje k danému tématu v širší teologické perspektivě.

Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci s druhými lidmi, v každodenním životě a téměř ve

Sborník článků o ruské inteligenci. Vyšel v Rusku roku 1909 jako soubor článků nejvýznamnějších představitelů ruského myšlení té doby. Pod redakcí literárního historika a publicisty M. Geršenzona do sborníku přispěli filosofové N. Berďajev, S.

Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.

Ruská pravoslavná církev je nejpočetnější ze společenství pravoslavných církví.

Období raného středověku, v němž do Británie pronikalo křesťanství a záhy zde zdomácnělo, je nazýváno dobou světců a hrdinů. Kniha se snaží seznámit čtenáře s osudy několika svatých tohoto období prostřednictvím vybraných hagiografických děl 7. a 8.

Záměrem publikace je uvést zainteresovaného čtenáře do Husserlova myšlení.

Ve své knize Zánik myšlenky pokroku se sociolog a filosof Zdzislaw Krasnodebski pouští do úvah o ideji pokroku z dosti osobité perspektivy – hlavní důraz klade především na systematické pojetí této myšlenky, přičemž vychází zejména z koncepcí Immanue

Palestinští křesťané jsou původními a přímými dědici nejstarší církve světa, církve Svaté země. Jak se tito křesťané vypořádali s politicky komplikovaným 20.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii. Většina čtenářů jeho spisů zná tzv.

V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát.

Libanon je barometrem politického dění na Blízkém východě a libanonští křesťané intelektuální elitou křesťanů Středního východu. Léta po skončení občanské války (1990) však popisují jako léta deziluze a deprese z politického vývoje země.