Levné Historické knihy

Kapesní atlásek, který se skutečně vejde snad do jakékoliv kapsy, může čtenářům na každém kroku alespoň trochu přiblížit ptačí obyvatele našich měst. Ti si určitě pozornost zaslouží. S atláskem v ruce se dozvíte víc než jen to, jak lze rozeznat vlaštovku od jiřičky.

Každodenní starosti stejně jako povinnosti velitele Dainavského okruhu L. Baliukevičiuse-Dzúkase jsou zde vykresleny autenticky a s nemalou uměleckou ambicí.

Příručka která snadno a rychle ukáže co se jinak obtížně vyhledává ve spletité síti podobných údajů.

Kniha obsahuje texty dopisů a pohlednicí odeslaných v rozmezí v letech 1981 – 2000 z Tábora do Plzně.

Kolektivní monografi e O protektorátu v sociokulturních souvislostech otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace.

Jak se v 17. století formovala pravidla mezinárodní diplomacie? Jak se utvářely vztahy italských měst se zeměmi východní Evropy, zejména Ruskem? Jakými prostředky se tato rodící se velmoc prosazovala na mezinárodní scéně?

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií.

Předmluva k titulu Kniha v barvě krve, která však v původní knize nevyšla. Čtenář má tak možnost porovnat, co bylo obsahem pasáží, které vadily natolik, že nesměly v původní knize vyjít.

Vyprávění o anglickém jezuitovi Edmundu Kampiánovi, mučedníkovi z doby nesnadných náboženských sporů 16. století, představuje světce jako barvitou osobnost. K plně prožívané víře ho přivádějí církevní otcové.

Autorova nejvýznamnější kniha jako první ukázala zásadní vliv holocaustu na identitu, ideologii a politiku Izraele.

Tzvetan Todorov uvedl, že objevení Ameriky je jedním z nejúžasnějších setkání v dějinách lidstva, neboť ohlašuje a zakládá naši současnou identitu.

Autor Jan Kruml v publikaci dokládá, že nešlo jen o umístění pomníku, ale především o zápas o jeho prosazení. Iniciativu na postavení pomníku podal plk. Emil Boček za československé letce v RAF. K návrhu se přidalo 16 občanských sdružení Brna.