Rumex acetosa ssp. Horticola / Šťovík

HTS: 1g

V 1 g: 1000 semen
Výsev: srpen – září
Sklizeň: listů duben – červen, nutno vylamovat květní stonky

Popis:

Na pěstování nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami. Lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech. Vysévejte přímo na pozemek do řádků vzdálených 30 – 40 cm a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 20–25 cm. Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny 4–5 listů, ty se řežou nebo pozorně trhají, aby se nepoškodil pupen v úžlabí. Sklizeň je možná každé 3–4 týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května. Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období. Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.

Využití: Konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků. Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech se rovněž nachází provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z něj připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Další použití je možné jako dochucovadlo do omáček či pomazánek.

Šťovík zahradní: ŠŤOVÍK (Rumex acetosa ssp. horticola L./Štiavec špenátový)

Popis:
Na pěstování nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami. Lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech. Vysévejte přímo na pozemek do řádků vzdálených 30 – 40 cm a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 20–25 cm. Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny 4–5 listů, ty se řežou nebo pozorně trhají, aby se nepoškodil pupen v úžlabí. Sklizeň je možná každé 3–4 týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května. Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období.
Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.
Využití : konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků. Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech se rovněž nachází provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z něj připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Další použítí je možné do omáček či pomazánek jako dochucovadlo.

přímý výsev srpen – září do řádků vzdálených 30 cm
výsadba březen – duben ve sponu 20–25 × 40 cm
sklizeň listů duben – červen, nutno vylamovat květní stonky

ŠŤOVÍK (kód 5957) – Na pěstování nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami. Lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech. Vysévejte přímo na pozemek do řádků vzdálených 30 – 40 cm a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 20–25 cm. Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny 4–5 listů, ty se řežou nebo pozorně trhají, aby se nepoškodil pupen v úžlabí. Sklizeň je možná každé 3–4 týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května. Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období.
Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.
Využití : konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků. Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech se rovněž nachází provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z něj připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Další použítí je možné do omáček či pomazánek jako dochucovadlo.