S.N. Lazarev

Naše zdraví a blahobyt úzce souvisí se stavem naší duše. Energetické procesy přeměny našich citů a pocitů v osud a zdraví nejsou okamžité. Tyto procesy probíhají v našem podvědomí roky a desetiletí.

Výsledky výzkumů Sergeje Lazareva v bioenergetice jsou dány dvaceti lety práce v této oblasti, filosofickým pochopením světa a také přesvědčivým praktickým ověřením všech základních filosofických a teoretických předpokladů.

Rodina je živý organismus, který se buď rozvíjí, nebo degraduje a umírá. Hlavním zákonem rozvoje je zákon jednoty a boje protikladů. Manžel a manželka jsou protiklady: mají různé názory, každý se snaží dosáhnout svých tužeb a přání.

Duše je primární. A proto dokud je pro nás duše důležitější než tělo a duch, do té doby jsme zdraví. Jakmile však postavíme na první místo své tělo nebo svou budoucnost, blahobyt či duchovní struktury, začneme mít problémy.

Člověk stoupá k Bohu jakoby po schodišti. Není přitom závislý na schodu, který právě nechal za sebou, ale na tom, který má zrovna před sebou. A aby se zvedl na další, musí nějaký čas žít pro něj, cítit ho, učinit ho svým cílem – to je nevyhnutelné.

To, co nazýváme budoucností, je nová realita, jež se nachází v jiných světech. Není to jen obyčejná fyzická realita, nacházející se v jemné rovině. Jednotlivé části budoucnosti jsou před tímto světem uzavřeny a nachází se v jiných dimenzích.

Tato kniha věnuje tolik pozornosti duchovnímu stavu rodičů z toho důvodu, že hlavním faktorem výchovy dětí je právě směr, kterým se rozvíjejí rodiče dětí, cíle, které rodiče dětí upřednostňují, a smysl života, který rodiče vyznávají.

Pokud se série knih nazývá Výchova rodičů, je oběť zřejmě nutná. Proto nám příroda dává příležitost mít děti, abychom se naučili vydávat ze sebe lásku a obětovat se. Vše začíná vnímáním světa. Co ten člověk cítí? Jaký vztah má k světu?

Během života si člověk vypracovává tendenci rozdělování energie a jeho duše pravidelně prochází zkouškou, a to: co je pro ni důležitější – jednota s Bohem, nebo s tímto světem?

Tato kniha je čtvrtou z 13-ti dílné série knih Sergeje N. Lazareva Diagnostika karmy. V denníkové formě a za použití příkladů ze své léčitelské praxe zde S .N.

Duchovnost je jako vrchol hory – představuje velké možnosti, ale také velká nebezpečí. Podání duchovnosti jako požehnání, jako štěstí, jako záruky toho, že člověk bude dokonalý, a zároveň mírně odmítavý postoj k hmotným hodnotám – to je pohanský, primitivní přístup.

3.ti kniha z řády Diagnostika karmy. Ve skutečnosti člověk potřebuje vysoký intelekt a velké schopnosti, aby dokázal bohatství získat a také si je udržet. Především však musí mít mravní potenciál, nahromaděný v minulých životech.

Existuje několik úrovní lidských hodnot. Nejprve je to materiální úroveň. Závislost na této úrovni rodí lidi bezcharakterní, přízemní, chamtivé, lakomce. První duchovní úroveň – to jsou vztahy, schopnosti, intelekt.

Z hlediska Božského principu jsou stejným kapitálem jako peníze, auto či vila i schopnosti člověka, jeho duševní vlastnosti, moudrost a osud. Tato úroveň připoutanosti skýtá největší pýchu, největší agresi a nejtěžší nemoci.

V manželském životě má každý své vlastní touhy a každý je má rozvíjet a bránit. Tvrdá a sobecká obrana vlastní touhy však může ponížit partnera a vést k rozvodu.

Tato kniha je desátou z 13-ti dílné série knih Sergeje N. Lazareva Diagnostika karmy. V denníkové formě a za použití příkladů ze své léčitelské praxe zde S .N.

Ve svých knihách hovořím o pokusech poznat v sobě Božské. V této knize uvádím několik variant mého chápání jakéhokoliv problému. Já sám, abych něco pochopil, potřebuji několik stovek variant přístupu k jednomu problému.

Hlavním cílem mnoha lidí, kteří čtou knihy S.N.Lazareva a přicházejí na jeho semináře, je vyřešit některé ze svých problémů.

Pýcha znamená obvykle nadřazení a velebení sebe samého a opovržlivý postoj k ostatním. Ve skutečnosti se jedná jak o nechuť žít, zoufalství, nelásku k sobě, nelásku k lidem, tak i pocit, že svět je nerozumný a krutý… To vše jsou projevy pýchy.

Ke každému člověku lze najít jeho vlastní klíč, s každým člověkem je potřeba mluvit jeho jazykem, a proto když odpovídám na dopisy čtenářů, vycházím především z charakteristik osobnosti člověka, jeho charakteru, historie jeho rodu, rodiny.

Všechny problémy a všechny nemoci začínají pýchou, a proto uzdravení začíná vždy překonáním pýchy, návratem k Bohu, lásce a víře. Poté je nutné změnit svůj charakter, způsob života, své zvyky.

Žena a muž budou vždy v konfliktu, neboť konflikt je vývoj. Ale schopnost správně vytvořit konflikt, za pravidelného omezování či povzbuzování muže, je velké umění. Dokonce, i když žena prožila s manželem desetiletí, v některých okamžicích musí zůstávat nepřístupnou.

Také druhá kniha nové série „40 otázek o duši, osudu a zdraví“ seznamuje čtenáře s odpověďmi S. N. Lazareva na četné otázky týkající se nejdůležitějších oblastí lidského života.