Badatel Věnceslav Brábek v prvním deníku, nalezeném v tajemné bedně ve sklepě Národního muzea, popsal expedici do období svrchní křídy v druhohorách zhruba před 70 miliony let. Výpravu do minulosti pomocí časové centrifugy i dobrodružné seznámení s dinosaury ve zdraví přežil a rozhodl se pokračovat v poznávání vývoje života na naší planetě. Věnceslav je prostě dobrodruh tělem i duší. Na cestu dokonce přemluvil také Aurélii, které v prvním dílu posílal z druhohor dopisy. Deníky z bedny dokumentují výpravu do období siluru v prvohorách. Čekala je tam krajina plná skal, podnebí s hrozivými bouřkami, nebezpečně vysoký příliv a rozbouřené moře. Měli k dispozici jednoduchou ponorku i potápěčský oblek a jejich každodenním úkolem bylo pozorovat neuvěřitelný svět pravěkých živočichů pod vodou a sbírat na břehu, co moře vyplavilo. Brábek si vše pečlivě zapisoval, kreslil a fotografoval, sbírkové bedny se plnily vzácnými poklady, dny přinášely zážitky, které byly nejednou bojem o život… A dva deníky, badatele Věnceslava i křehké, ale odvážné Aurélie, které nás často pobaví různým pohledem na zažité dobrodružství a umožní nám lépe se vcítit do jedné či druhé postavy, nás přenesou do silurské krajiny, jako bychom ji viděli na vlastní oči.