Kladsko – kdysi nedílná součást Českého království, poté po různých válkách a mírových ujednáních nejprve pruské, poté německé a v současnosti polské – je nádhernou zemí.

Sázava neboli Zlatá řeka, jak ji více než sto let nazývají skalní trampové, vytéká jako malý potůček z divočiny Žďárských vrchů, postupně nabírá na síle a po více než 200 kilometrech spojuje své vody nedaleko středočeské Davle s Vltavou.

Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou.

Buďte vítáni na procházce Kouzelným pomezím Lužických hor, nádherným přírodním koutem ohraničeným Jěštědským hřbetem na východě, Žitavskými horami na severu, malebnou říčkou Ploučnicí na jihu a rozervanými skalami Českosaského Švýcarska na západě.

Vítejte v Krkonoších, nejvyšším, a pravděpodobně nejoblíbenějším českém pohoří, které už naši dávní předchůdci nazývali Obřími horami. Spolu s autorem Lubošem Y.

Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středověku však nastala změna.

Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii.

V samém srdci Čech, západně od Prahy se rozkládá rozsáhlé lesnaté území, jehož přírodní ráz nebyl dosud podstatněji narušen vlivem člověka.

V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II.

Překrásná krajina Českého středohoří, je jakýmsi přirozeným valem malých i větších kupovitých a kuželovitých vrchů – dávných třetihorních sopek. Nejvýrazněji z nich se do výše 837 metrů vypíná Milešovka, nazývaná zde „královnou Středohoří“.

Tajemné pohoří Brdy přetíná jako temná hradba střed české kotliny. V předchozí knize Za poklady brdských Hřebenů jsme prošli jeho východní, nejužší a nejznámější část.

Spisovatel Otomar Dvořák nás tentokrát zve do krajiny bizarních stolových hor, které jako by přímo vystoupily z mýtů a pohádek.