Knihy Daniela

Výběr z rozsáhlého umělcova díla je výsledkem spolupráce Fakulty filozofické a jejího doktoranda z Ústavu historických věd Mgr.

Deníkový výbor Bubáčci představuje osobitou koláž soukromého, profesního i kulturního života významné osobnosti české literární vědy Zdeňka Kožmína. V záznamech se objevuje řada pronikavých reflexí, aforismů, komentářů k literárním dílům i filozofickým textům.

Publikace je praktickým průvodcem po historii, urbanismu a architektuře celého území Prahy 3, tedy Žižkova spolu s částí Vinohrad.

Kniha Praha Václava Havla. Průvodce po stavbách spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta přibližuje stavby naší metropole, které jsou spojeny s osudy této mimořádné osobnosti.

Druhá Psí vycházka v knižní podobě nás nejdřív zavede do katastru svérázného Josefova – pražské čtvrti, která vyrostla až na přelomu devatenáctého a dvacátého století v oblasti bývalého židovského ghetta.

„Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let V edici Psí vycházky již vyšlo jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře.

Šesté Psí vycházky nás zavedou do části Bubenče v okolí budovy Akademie výtvarných umění, dokončené na počátku dvacátého století.

Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína – svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny.

Publikace tematicky a časově navazuje na publikaci Jože Plečnik. Průvodce po stavbách v České republice, kterou vydal Foibos ve spolupráci se Správou Pražského hradu v roce 2012.

Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016. Na rozdíl od předchozího svazku obsahuje i stavby mimo naše území.

Kniha je již třetí výběr z textů Zdeňka Lukeše, které byly publikovány v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát v letech 2017–2020. Přibližuje svět architektury zhruba od druhé poloviny 19.

Zajímá Vás, jaký byl životní styl českého vědce v meziválečném období? A jak se proměňoval za druhé světové války a za změněných politických poměrů po roce 1948? Pokusíme se na tyto otázky odpovědět obrazem.

Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu.

Kniha obsahuje rozhovory se Zdeňkem Neubauerem a řadu doposud nepublikovaných esejí a úvah na téma evoluce, vztah vědy a pavědy, …

Alois Nožička patří k těm několika málo výtvarným fotografům, kteří v českém prostředí vytvářeli ke konci padesátých a v první polovině šedesátých let abstraktní, surrealismem podmíněná díla.

Jiří Valenta (1936–1991) patří bezesporu ke stěžejním malířům českého umění šedesátých až devadesátých let.

Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším českým umělcům padesátých a šedesátých let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval stav československé společnosti.

Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let Zdenek Primus rozvíjí ve své knize teorii, že umění, kterému není umožněno volně se rozvíjet, najde přirozenou cestou příbuzné fórum, ne nepodobné galerijní prezentaci.

Ludmila Padrtová (1931 – 2016) vytvářela abstraktní kompozice od poloviny padesátých let a byla utajená tehdy a je málo známá i dnes.

Katalog k výstavě The Pope Smoked Dope, alternativní a populární kultura 60. let. Galerie hlavního města Prahy, Dům U Zlatého prstenu, 3.6. – 18.9.2005.

„Sochař, malíř a knižní grafik Zbyněk Sekal, se narodil v roce 1923 a žil v Československu až do své emigrace v roce 1968. Od té doby až do své smrti v roce 1998 žil a působil v Rakousku. Fotografoval od druhé poloviny šedesátých let, ale filmy zvětšoval je jen jako "kontakty“.

Kniha jedenácti příběhů s názvem Pompejánský pes je o umění a umělcích, ale možná spíše o tom, co s nimi jejich umění dělá, proč se jim nedaří, proč jsou nejistí, nebo naopak šťastní, a jak hledají a nacházejí.

Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru.

Katalog vydaný u příležitosti 100. výročí malířova narození zachycuje výstavu Zdeněk Sýkora – Moje příroda, pořádanou v Galerii Zdeněk Sklenář ve dnech 5. 2. – 28. 4. 2019, jež mapovala vývoj umělcovy tvorby od roku 1942 až do roku 2009.