Knihy Daniela

Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu – na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury.

Kniha na pomezí vizuálních studií, literární historie a sémiotiky se zabývá vztahem obrazu a slova v českém umění dvacátých a šedesátých let 20. století. Sleduje překračování hranic mezi obrazem a slovem, zabývá se vizualizací slov i případy, kdy obraz zastupuje text.

Kniha se zabývá aktuálním happeningem, vymezuje jeho význam, nahlíží do historie happeningů a sleduje vývoj tohoto fenoménu až do současnosti.

„Život je jediná věc, kterou máme doživotně. Proto bychom si ho měli vážit, a když už žijeme, tak především koukat, abychom skutečně žili.“ Tento výrok Jana Wericha byl hlavním motivem pro vzpomínkovou knihu novinářky Aleny Šloufové.

Alena Wagnerová se významnému žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018.

Zásah policejních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 se odehrál přímo pod okny Národního divadla, které se tak – pokolikáté už v dějinách! – symbolicky stalo očitým svědkem počátku společenských změn v celé zemi.

Již počtvrté nabízí Aleš Cibulka poutavé čtení o hercích, herečkách, režisérech a dalších filmových tvůrcích 30. a 40. let minulého století.

Třetí díl Černobílých idolů plný úsměvných i vážných, ale pokaždé čtivých medailonů o hereckých hvězdách stříbrného plátna obsahuje v první části knihy texty z Cibulkových pamětnických kalendářů z let 2013 a 2014.

Od října 2004 mám tu čest být tvůrcem i moderátorem jednoho z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů porevoluční doby – Toboganu. Společná ratolest tehdejšího šéfa rozhlasové zábavy Ivana Rösslera a moderátora Tomáše Slámy se zrodila 24.

První monografie známého brněnského malíře a univerzálního výtvarného umělce Milivoje Husáka (nar. 1950).

Mnichov byl v době kolem roku 1900 živou kulturní metropolí přitažlivou pro umělce z celého světa. Mnichovská Akademie umění si postupně vybudovala pověst nejprestižnějšího uměleckého učiliště ve střední Evropě.

Fotografická publikace shrnuje dosavadní tvorbu Aleše Formánka.

Publikace přenáší čtenáře rovnou do grafikovy dílny a otevírá tak cestu k pochopení podstaty umělecké grafiky. Je zaměřena také k tomu, aby pomohla těm, kteří by se chtěli o některá odvětví umělecké grafické tvorby sami pokusit.

Mojmír Bártek (všemi přáteli zvaný Mojda) – jazzový hudebník, bývalý člen Orchestru Gustava Broma – je svérázná postava. Za někdy ztřeštěným vnějším projevem je hluboká schopnost vidět krásu světa a intuitivně rozumět lidem.

Kniha představuje vizuální kulturu v regionu Krušnohoří v pozdním středověku. Její zvláštní charakter a mimořádné bohatství byly určeny jak těžbou rud, tak intenzivní kulturní výměnou s centry v Českém vnitrozemí, Sasku a Frankách.

Titul knihy Trans montes. Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách odkazuje k modelu otevřené kulturní výměny v uměleckém regionu, který se rozkládá podél zemské hranice mezi Čechami a Saskem.

V četných publikacích zabývajících se dějinami umění nebo architektury se kvalita děl posuzuje většinou odděleně, což je někdy na škodu věci. Autor zkoumá fenomén vzájemného ovlivnění umění architekturou a opačně a sleduje historický vývoj tohoto procesu.

Rozhovor Aleše Palána s Danielem a Jiřím Reynkovými.

Jde o knihu korespondence, kterou mezi sebou vedl významný český bibliofil a vydavatel, zakladatel legendární staroříšské edice Dobré dílo, a přední francouzský umělec Georges Rouault.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku?

Málokdo projde životem bez šrámů. Na někoho je toho ale naloženo tolik, že si říkáme, jak to jen může unést? S šesti ženami, které si v životě vytáhly černého Petra, hovořil známý publicista Aleš Palán.

Mnozí z nich jsou vlastně průkopníci, zakladatelé žánru. Právě oni tvoří první českou (československou) folkovou generaci. Vystupovat začali ještě před normalizací, proti které se pak jako jeden muž – či žena – vymezovali.

Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Jenže ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, máš ale na víc.“ I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená.

Je to známý vtip: Chcete Boha pobavit? Vyprávějte mu o svých plánech. Ale možná se stejně dobře baví, když si čte dalších čtyřicet Palánových rad, jak má vylepšit svět ještě o něco víc. A možná mu je četl už přes rameno, když je zrovna psal.