WEBHIDDENBRAND

Génius geometrické abstrakce a kinetického umění, multimediální umělec a průzkumník nových prostorových iluzí. Tak by se dala charakterizovat umělecká osobnost výtvarníka Milana Dobeše, který za svou nadčasovou tvorbu získal např.

Jedinečná publikácia o ľuďoch, obyvateľoch i rodákoch jedného mesta, ktorá nemá na Slovensku obdobu. Reportážne a dokumentárne fotografie zo života v Banskej Štiavnici predstavujú jeho obyvateľov prevažne v druhej polovici minulého storočia až po súčasnosť.

Tři generace rodiny neurochirurgů, tři generace s jinými technologickými možnostmi při operování mozku. To je zkušenost otce, syna i vnuka stejného jména i příjmení.

Upřímná zpověď našeho nejznámějšího neurochirurga. O životě, smrti, naději i zázracích moderní medicíny. Co vše víme o mozku? A co o něm naopak nikdy vědět nebudeme? Proč mozek jako jediný orgán nebolí?

Často mu hovorili, že je blázon. Bývalý futbalista a tréner Vladimír Goffa vnímal svoju prácu ako tvorivý nepokoj. Zbožňoval improvizáciu a prekvapujúce ťahy. Do zaužívanej trénerskej rutiny sa snažil priniesť niečo nové.

Publikace představuje profesora Picka, ale také transformační dobu Československa/České republiky, její hlavní milníky a aktéry v oblasti zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, dosažený stav vztahů ve střední Evropě a s Německem.

Vzpomínky příslušníka jedné z významných českých rodin „měšťanské aristokracie“, sahající od poloviny 19. století do doby kolem Mnichova.

Vladimír Smetana zvaný Hendrix začínal jako bedňák a rekvizitář u psychadelické kapely The Primitives Group, pak u The Plastic People of the Universe a s první sestavou DG 307 hrál na bicí. Byl tedy přímo u počátku české nezáviské scény a undergroundu.

Stranou, v posledních letech značného, zájmu o dopisy význačných kulturních osobností překvapivě dlouho stála korespondence jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 20. století – Vladimíra Holana.

Malíř a básník Vladimír Josef Dvořák (*1967) patří mezi výrazné osobnosti českého moderního umění uplynulého půlstoletí spojující výtvarné i slovesné vyjadřování v jeden celek.

Předkládaný soubor studií mapuje více než padesátiletý badatelský zájem Vladimíra Justla o básníkovu tvorbu. Jádro výboru tvoří texty z 60.

Vladimír Karfík (1. 10. 1931, České Budějovice), literární historik, kritik, redaktor a editor. V šedesátých letech 20. stol. působil jako redaktor v Literárních novinách, v letech 1990–99 byl jejich šéfredaktorem.

Jak se promítá osobnost a život slavných umělců do jejich fyzické podoby? Vladimír Kiseljov se věnuje malbě, ale také dlouhodobému studiu životů a děl některých slavných hudebních skladatelů, básníků a filosofů, které zachycuje ve svých portrétech.

Pojednání o radostné cestě od kolébky ke krematoriu malíře Vladimíra Komárka se stalo klasikou české literatury. Tato kniha vychází z poslední autorem doplněné verze a je rozšířena o vyprávění Růženy Komárkové o její radostné životní cestě vedle svého muže.

Obcí Majdalena poblíž Třeboně projedou v létě tisíce aut a stovky cyklistů. Právě zde se před více než sto lety narodili ve skromných poměrech dva bratranci.

Jméno hudebního publicisty Vladimíra Kouřila (* 1944) je natolik známé, že ho čtenářům není třeba představovat: činovník Jazzové sekce, politický vězeň, autor mnoha knih o hudbě, zejména jazzu, dvou povídkových sbírek a románu.

Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu.

Publikace Vladimíra Lišky se vyznačují značnou mírou obsahové kontroverznosti a pohlížením na záhadné otázky a otazníky našeho světa, přírody, vesmíru i dějin z netradičních úhlů pohledu a přinášejících řadu nonkonformních poznatků.

Klement Gottwald byl po převratu v roce 1948 oslavován i nenáviděn. Proto se i po sedmdesáti letech musíme ptát: Kdo vlastně byl a co o něm dnes vůbec víme?

Hokrstory nás přenese do „botulinem se nadýmající plechovky“ pozdního socialismu mezi hudebníky mladé nekonformní skupiny Mrtvičný grundle, kteří nechuť ke spolupráci s „bolševikem“ řeší únikem do subkultury undergroundu a odevzdáním se rockové muzice.

Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Od počátku proti sobě stály dvě verze, jejichž rozporuplnost je zarážející. Byl syn našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka zavražděn?

Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem.

Boží mlýny v dějinách. Vůdcové, kteří chtěli změnit svět. Tajemství Mojžíšova původu. Záhadný muž Sokratés. Hannibal – postrach Říma? Lživá zpráva o betlémském vraždění! Prokletý papež Roderigo Borgia. Mučednický osud Ludvíka XVII.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé?