Sbírka niterných povídek ověnčená prestižním oceněním Anasoft Litera 2021

Jednorožci aneb věční hledači.

Někde v lidském srdci se rozkládá Rudé náměstí.

Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já. Banda dětí bez domova, jež válka vyžene ze sklepa, protože ten teď využívají nájemníci jako kryt.

Hluboké povídky plné krásy i smutku mapují střet dvou kultur a touhu po jejich sjednocení.

Ráj kreténů pod Řípem, nevržem a neskřípem

Ještě hlt nechutné pálenky a ve dveřích sklepa zastaví vlak, který ji vysvobodí, ale jen na chvíli. Vesmír je bez boha, kuchyň prázdná a v krabici čeká flagelantské náčiní.

I loučení bolí méně, když na ně nejste sami.

Malý Noah s dědou chodí sedávat na lavičku a povídají si. Pod lavičkou rostou hyacinty, stejné, jaké děda kdysi pěstoval pro babičku.

Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem.

Bianca Bellová na sebe upozornila již svým debutem Sentimentální román. Novela Mrtvý muž už jednoznačně ukazuje, že se v české literatuře objevila nová strhující vypravěčka. Příběh je monologem ženy, která rekapituluje svůj život.

Prozaička Božena Benešová (1873—1936) patřila v mládí k přátelskému okruhu Růženy Svobodové a F. X. Šaldy, ale její díla nešla ve stopách secesně novoromantických děl Svobodové. Od počátku tíhla k hutnému, věcnému výrazu a promyšlené stavebnosti.

Po novele Hliněné dny se Stanislav Beran vrací s porcí nových povídek, tedy s žánrem, ve kterém je jistě nejsilnější.

Každý jsme viníkem vlastního života.

Každý vztah může skončit nevěrou, každé sousedství bláznivým sporem, každý sen o úspěchu krachem.

Jan Čep (1902–1974), jehož Šalda nazval „básníkem jitřního zraku“, patří k výrazným českým prozaikům dvacátého století.

Povídky, které stírají hranice fantastického a reálného světa

Ve dvanácti nezapomenutelných příbězích Méně známých nestvůr 21. století se podivné stává povědomým a povědomé podivným.

Dějištěm sedmnácti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov.