Knihy životní prostředí a ekologie

Andreas Weber v této průkopnické práci ukazuje, že živé bytosti nejsou pouhé biologické stroje, ale stejně jako lidé jsou živými, tvůrčími subjekty poháněné smyslem a výrazem.

Andreas Weber (nar. 1967 v Hamburku), mezinárodně uznávaný biolog a filosof, se ve své knize Hmota a touha zabývá ekologií a dává jí nový rozměr. Pojímá ji jako něžné pěstování vztahů, touhu po spojení a vyjadřování těchto tužeb našimi těly.

Tekoucí voda a nejrůznější jevy, které se odehrávají na hladině i pod ní, jsou jen zdánlivě všední a všeobecně známé. Každý den je můžeme pozorovat, aniž bychom na nich shledávali něco mimořádného.

Každú noc sa nad našimi hlavami odohráva dráma epických rozmerov. Vystupujú v nej diamantové planéty, nemŕtve hviezdy, čierne diery ťažšie a objemnejšie ako miliarda Sĺnk. Zoznam účinkujúcich je výnimočný a každý z nich rozpráva vlastný neuveriteľný príbeh.

Ačkoliv se vědecká komunita shoduje, že v současné době probíhá změna klimatu a významně se na ní podílí lidská činnost, veřejnost tento konsenzus nesdílí. Někteří považují klimatickou změnu za uměle zveličovaný problém, jiní naopak bijí na poplach.

Stejně tak jako snář odkrývá symboliku našich snů, tak i tato příručka Taje přírody vám pomůže nahlédnout do tajů vašich životů díky zahradám, balkonům, jiných vybudovaných zelených míst a květinám, o které pečujete.

Publikace vychází ke 100. výročí založení České Botanické společnosti.

Hmyz obýva skrytý svet pod našimi nohami a nad našimi hlavami – takmer neviditeľný, keby ho občas neprezradil šuchot lístia alebo strmhlavý let – a predsa je nenahraditeľný pre udržanie života na Zemi.

Hmyz najdeme prakticky všude – v lese i v trávě, v potocích nebo v parku, ale i na mnoha velmi neočekávaných místech – v nadmořské výšce šest tisíc metrů, v nejhlubších jeskyních světa, v kostelních křtitelnicích, uvnitř počítačů i v nozdrách mrožů.

Základní kurz na většině středověkých univerzit se skládal ze studia sedmi svobodných umění. Nižší úroveň (gramatika, rétorika a dialektika) se nazývala trivium a úroveň vyšší – kvadrivium – zahrnovala studium aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie.

Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.

Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení.