Ledovcový kar Velká kotlina v Hrubém Jeseníku je řazen mezi druhově nejbohatší botanické lokality ČR. Na pestrost flóry a vegetace je vázáno také druhové bohatství fauny, především bezobratlých.

Zoologický výzkum v amazonských lesích je dobrodružství. Je třeba překonávat přírodní překážky, získat důvěru místních obyvatel, lovit zvířata. Amazonie ohromuje krásou a druhovým bohatstvím své přírody.

Základním cílem publikace je vysvětlit fungování lučního společenstva a popsat mechanismy, které přispívají k udržování jeho pestrosti. K jejich pochopení napomohou paralely mezi procesy formujícími společenstvo lučních rostlin a lidskou společnost.

Kniha Mitochondrie a medicína budoucnosti popisuje fascinující souvislosti mezi v podstatě banálními záležitostmi každodenního života a složitým fungováním buněk našeho těla. Kde bereme energii, abychom vyšli schody?

V těsné blízkosti lidských obydlí se často vyskytují běžné zdroje elektromagnetickému záření (vysílače, telekomunikační sítě, dráty vysokého napětí apod.).

Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků.

Nové vydání celobarevné příručky pro určování ptáků hnízdících nebo častěji zastižených na území obou republik zohledňuje aktuální stav naší avifauny. Na barevných tabulích je vyobrazeno přes 400 druhů ptáků.

Kniha volně navazuje na předchozí dílo Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin a představuje teorii zamrzlé evoluce poprvé v celé šíři. Jak mohou podle této teorie pohlavně se rozmnožující druhy evolučně odpovídat na přirozený i umělý výběr?

V dalším z řady zoologických klíčů navazuje autor zpracováním hospodářsky velmi důležité čeledi brouků – Dermestidae (kožojedovití). Publikace je zpracována podle nejnovějších poznatků vědy.

Pětisetletá historie dnes malého městečka v Krušných horách byla bohatá – v době svého založení v 16.

Česká květena je díky své poloze uprostřed Evropy velmi bohatá a různorodá. V době ledové ji obohatily rostliny chladného severu, později teplomilné rostliny z jižní Evropy a stále ji ovlivňuje blízkost dvou velkých evropských pohoří, Alp a Karpat.

Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat?