Primární příčinou klimatické krize není zvyšování emisí skleníkových plynů. Je to kapitalismus.

Klimatická krize se stala jedním z hlavních témat současnosti. Řešíme ji se stejnou vážností jako zdravotnictví, ekonomiku nebo politické kauzy.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá?

Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjí od energetiky.

Budoucnost prochází žaludkem.

Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň.

Nejezte maso. Jezděte vlakem. Méně se sprchujte. A hlavně nechtějte nic po korporacích.

Z klimatické změny se v současnosti stal obecně přijímaný fakt. Její existenci, projevy a hrozby už téměř nikdo nezpochybňuje.

Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli.

Čtivá historie chuti a čichu

Touha po lahodných chutích ovlivnila běh lidských dějin. Rob Dunn a Monica Sanchezová nabízejí nový pohled na to, proč nám jídlo přináší radost.

Zachránit planetu? Nejdřív je potřeba prozkoumat klima našich mozků.

Klimatická krize je tady a je reálná. Hory vědeckých dat a důkazů prostě nejde ignorovat. A přece se nám to daří.

Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku. Spánek se proto často považuje za projev lenosti nebo ztrátu času — stává se z něj problém k vyřešení.

Jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století, která odstartovala environmentální hnutí

Přicházející krize životního prostředí se ohlásila nenápadně — tichem. Tam, kde se po tisíciletí ozývaly spousty ptačích hlasů, najednou neznělo nic.

Je to mnohem horší, než jste si mysleli…

Možná nejzrádnější stránka klimatické krize je její nenápadnost a zdánlivá pomalost. Roční období se střídají, moře zůstává na svém místě, někdy prší méně, někdy více.

Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají klimatické krizi.

Většina obyvatel západního světa žije ve městech. V prostředí, které v naší kulturní představivosti nahradilo přírodu, v „betonové džungli“.

Autor přichází s novým konceptem evoluční ontologie, jejíž procesuální pojetí bytí umožňuje pochopit to, co se dnes se světem děje. Na pozadí pomalé přirozené evoluce života ukazuje rychlou, přírodu poškozující evoluci kultury.