První část této mimořádné a nedocenitelně důležité knihy se zabývá obecným vývojem klimatu, přičemž se věnuje základním přirozeným mechanismům klimatických změn.

Hluboko v šumavských hvozdech, na česko-německém pomezí, uprostřed lesa poblíž Bodenmais žije člověk, který dokáže komunikovat se zvířaty.

Od ledové polární tundry po bujné tropické deštné pralesy – v tomto velkolepém obrazovém průvodci mohou čtenáři objevovat zázraky planety, již nazýváme svým domovem.

„Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu.

S klesající kvalitou zdrojů pitné vody je její úprava stále obtížnější a vyžaduje hluboké znalosti problematiky.

Je to mnohem horší, než jste si mysleli… Možná nejzrádnější stránka klimatické krize je její nenápadnost a zdánlivá pomalost.

Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů.

V knize – jejímž autorem je Dott. Alessandro De Maddalena, jeden z nejlepších ichtyologů a světově uznávaný znalec žraloků – se populární formou píše o životě těchto dokonalých vodních predátorů.

Vychází kniha Plantlovers. Neviditelná botanika městského prostředí, která mapuje současný fenomén pokojových rostlin v kontextu aktivit pražské iniciativy Haenke.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to.

Základní kurz na většině středověkých univerzit se skládal ze studia sedmi svobodných umění. Nižší úroveň (gramatika, rétorika a dialektika) se nazývala trivium a úroveň vyšší – kvadrivium – zahrnovala studium aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie.

Mravenci patří k nejpozoruhodnějším živočichům. Při pohledu do mraveniště nás nepřestává udivovat dokonalá organizace jejich společenství a v širších souvislostech i jejich nezanedbatelný vliv na životní prostředí.