Knihy film, divadlo a muzikál

Publikace Stanislav Podhrázský a přátelé je spojena se stejnojmennou výstavou, kterou připravil GASK k uplynulému stoletému výročí narození Stanislava Podhrázského (1920– 1999).

Publikace přináší konfrontaci českých a slovinských představitelů expresionismu v prvním dvacetiletí dvacátého století na pozadí německých zakladatelů tohoto směru.

Adriena Šimotová (6. srpna 1926 – 19.

After Life výstavy je sborníkem příspěvků čtrnácti umělců a kurátorů, kteří se zamýšlí nad přístupy v dokumentaci výstav a uměleckých děl.

Memoárový rozhovor so známou tvárou Kultúrneho života a Slobodnej Európy – novinárkou, redaktorkou, prekladateľkou a filmovou i politickou publicistkou Agnešou Kalinovou – vychádza už v treťom vydaní.

Agamemnón, Oběť na hrobě a Usmířené lítice, tak se nazývají jednotlivé části vrcholné řecké antické tragédie z pera jednoho z velikánů světového divadla.

Jediná zachovaná starořecká trilogie vyrůstá z rozsáhlého mytologického podloží, z okruhu bájí o prokletí Tantalova rodu, kde dávná krvavá skvrna dopadá na další a další pokolení a vede k nekonečnému řetězu násilí a zločinů.

Esej francouzského filozofa Alaina Finkielkrauta (1949) promlouvá do našich soudobých českých sporů o kulturu. Postihuje problematiku nacionalismu a etnicity i jevu, který se nazývá postmodernou.

Dlouho předtím, než se roku 1984 objevila píseň „Hallelujah“ na albu „Various Positions“, Leonard Cohen tápal, trápil se a přepisoval bezmála osmdesát veršů této skladby. Když byla konečně vydána, nedostalo se jí téměř žádné pozornosti.

Kritické, iróniou a humorom nadľahčené úvahy, anekdoty a príbehy o spoločenských a politických problémoch, o cnostiach a nerestiach, s ktorými sa v každodennom živote potýkame a pokúšame sa ich raz serióznou analýzou, inokedy anekdotickými nápadmi riešiť…

V rokoch 1982–83 sa Albert Marenčin ako pracovník galérie stretával s Júliusom Jakobym. Napriek generačnej bariére dvatsiatich rokov si od prvého stretnutia boli blízki v názoroch na umeleckú tvorbu aj v životných postojoch.

V pozostalosti Alberta Marenčina sa našli desiatky zošitov s denníkovými záznamami, myšlienkami, nápadmi a úvahami. Záznamy v jednom z nich sú datované od roku 1996 do roku 2017. Sú to osobné vyznania, postoje a názory na témy, ktoré považoval za najdôležitejšie.