Johnsonovo dílo DĚJINY 20. STOLETÍ je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru.

V Bílé Hoře uvádí autor domácí názory a spory do širšího kontextu evropského ducha tragické epochy. Kniha proto nevychází vstříc ani jedné z ideologicky rozvášněných stran.

Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem.

STRUČNÉ ITALSKÉ DĚJINY přinášejí průřez historií této jihoevropské země od časů antického Říma až po současnost, přičemž náležitá pozornost je věnována všem obdobím.

Stručné středomořské dějiny se zaměřují na historii jihoevropských zemí, pozornost ale věnují i Balkánu, Turecku, Sýrii, Libanonu a Izraeli (starověké Levantě) a arabským zemím v severní Africe.

John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku.

Kniha se zabývá Churchillovou rolí ve válečných událostech, především jeho působením v kritickém období, kdy Hitlerovo Německo ohrozilo samotnou existenci Anglie.

Knihu Dějiny Francie – Od Galů k de Gaullovi napsal diplomat a autor historických prací, pro nějž se Francie stala druhou vlastí.

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin.

Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opa