Jiří Příhoda(*1966) studoval v letech 1990–1996 na AVU v Praze, kde působil později také jako vedoucí pedagog ateliéru Itermedia II(2005 – 2015). Pracuje střídavě v Čechách a v Texasu. Jeho dílo zasahuje do mnoha výtvarných oborů a v posledních letech se pohybuje na hranici objektu a architektury. Před nástupem na AVU se věnoval akcím v přírodě, které později ustoupily zájmu o instalace. Ty zpočátku rouboval na stávající prvky interiéru, až se postupně dějištěm jeho intervencí stávaly celé místnosti a nakonec celé objekty. Dominantním motivem jeho prací byla inverze objektu a později architektury, kdy zpochybňoval na principu nekonečné Mobiovy křivky vnímání prostoru vně a uvnitř. Dnes je „stavitelem“ cel a pousteven, které zamýšlí jako místa ke kontemplaci. Tyto „věže ze slonoviny“ pak adaptuje na různé podmínky a prostředí, přesto je ve skutečnosti touží vidět uprostřed volné přírody. Je konstruktérem a utopickým snílkem zároveň a tak se v jeho díle snoubí moderní technologie s touhou bortit konvenční hranice oboru tak, jak se to sluší na žáka Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého.
Jiří Příhoda patří ke generaci nastupující v devadesátých letech, kdy v zahraničí vzrostl zájem o mladé české umění. Jeho práce se tak v průběhu let staly samozřejmou součástí řady významných mezinárodních projektů.