Zkušený psycholog při zkoumání scénické – a především herecké – tvorby – využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění za pomoci empatie, uchopování dění přes vlastní tělesné prožitky, tedy vnitřně hmatově, psychologickou distanci od předmětu naší pozornosti (tedy např. i umělecké tvorby) a zejména problematiku emocí.