Objevte s touto inovativní knížkou kouzlo černé a bílé barvy a naučte se zajímavým technikám stínování! Všechny postupy jistě snadno zvládnete a brzy zjistíte, že stínování tužkou není tak obtížné – že je vlastně snadné! A navíc je i zábavné!

Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského románům.

Kniha obsahuje 63 techník, ktoré pomáhajú učiteľom vytvárať v triede sústredenú a motivujúcu atmosféru, učiť a rozvíjať žiakov a študentov.

Jaký je postoj moderního člověka k ostatním obyvatelům této planety? Human-Animal Studies je relativně nový, ale dynamicky se rozvíjející obor v rámci společenských věd, který se zabývá různorodými vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty.

Autoritářští populisté po celém světě, od Indie po Turecko a od Polska po Spojené státy, rozšiřují postupně svou moc. Výsledkem tohoto procesu je podle autora ohrožení demokracie.

Faksimile kaligrafické práce s kolorovanými pérovými kresbami z roku 1940 od patnáctiletého syna architekta Rudolfa Welse a vnuka Šimona Welse. Doslov Pavel Holeka. Nevíme, co Martina Welse vedlo k tomu, že ilustroval a okrasným písmem vyzdobil jednu z romancí Jaroslava Vrchlického.

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 – 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964).

Symbol enneagramu, který Gurdžijev poprvé popsal na přelomu 19. a 20. století, nepřestává fascinovat lidské myšlení už po mnoho generací. Je mistrovským dílem symbolického umění.

Byť videný znamená, že vás niekto vníma a venuje vám pozornosť. Byť počutý znamená, že vás počúvajú bez prerušenia, manipulácie alebo znevažovania, ale so súcitom a pochopením. Byť cenený znamená, že vás rešpektujú a zaobchádzajú s vami citlivo aláskavo.

Vízia o budúcnosti slovenskej spoločnosti, kritický pohľad na jej stav a vývoj, spomienky na kľúčových aktérov slovenskej politiky, zákulisie káuz.

Mello pro své příběhy čerpá inspiraci z náboženských tradic křesťanství, zenového buddhismu, taoismu nebo islámské mystiky. „Lidské srdce touží po Pravdě, která je osvobozuje a činí šťastným.

Prečo najväčší svetoví myslitelia a dnešní špičkoví kouči, športovci, výkonní riaditelia, obchodní giganti, intelektuálna elita a najúspešnejší podnikatelia prijali múdrosť starovekých stoikov?