Knihy kultura a dějiny umění

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek.

Pražský německý básník Rainer Maria Rilke tak jako nikdo postřehnul fenomén ztráty věci, čili to, že obecný význam slova věc se přestal člověka týkat. S tím souvisí zásadní proměna západní kultury, pro kterou se vžilo označení nihilismus.

Sborník Hlavou zeď 2011 je první pokus představit čtenářům myšlení vybraných českých osobností – zástupců současné vědy, kultury, duchovních, filosofických i jiných směrů.

Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A.

Jedním z přírodních prvků, které se významně podílejí na utváření městského prostředí Prahy, jsou dřeviny.

Sto let germanistiky v Brně, to je sto let zápasu o profil oboru jazykové oblasti, která je nám historicky i geograficky z filologických disciplín nejbližší. I proto se otázky spojené s oborem hned od počátku dotýkaly identity univerzity, města i celé země.

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci.

Náš nesmírně složitý svět se překvapivě často řídí neočekávanými matematickými schématy. Alex Bellos, autor bestselleru Alexova dobrodružství v zemi čísel, se opět ujal role zábavného a současně trpělivého průvodce.

Na pochopenie toho, ako funguje svet okolo teba, treba poznať aspoň základné politické princípy. Politika je totiž úplne všade, aj keď si to ani neuvedomuješ. Ako občan máš rôzne práva a povinnosti – iné teraz a iné, keď vyrastieš.

Knižka azda najproduktívnejšieho literárneho kritika – výber z literárnej publicistiky (z obdobia rokov 1995 – 2004) – sa skladá z troch častí.

Alexander Halvoník (1945) študoval na FFUK v Bratislave francúzštinu a slovenčinu. Po skončení štúdia pôsobil na viacerých postoch v oblasti kultúry, naposledy ako riaditeľ Literárneho informačného centra.

Lidé vyprávějí příběhy mimo jiné proto, aby si v paměti udrželi vzpomínky. Čím se ale liší vyprávění příběhů zachycujících traumatické zážitky z války, totalitní represe či katastrofy, jako byl výbuch atomové elektrárny v Černobylu?