Poezie

Lidský faktor zatlouká hřebíček

Možná že jediným lidským pojítkem s přírodou a transcendencí je naše neschopnost dostát vlastním požadavkům lidství.

Zítra se stane všechno. Všechna vysvědčení budou zbytečná, vlak zmizí, jako by nikdy nebyl, pod zemí stejný prales jako nad zemí. Štíhlé zvíře vyplení hnízda, báseň prosvětluje, smrtka se dře.

Irena Šťastná v sedmé sbírce rozšiřuje své časové a prostorové perspektivy při načítání lidského života. Ale je to drásavá snaha. Znovu se totiž ukazuje, že jeho běh se v neměnném a neústupném rytmu opakuje.

Jak odcházejí maminky? Někdy se postupně rozplývají v mlze, vadnou jako květiny, dlouze a bolavě. Čtvrtou sbírkou Marty Veselé Jirousové se jako nit vine téma nemoci a umírání maminky Juliany, proměňující se vztah k ní.

Kniha aforismů od PhDr. Václava Budinského,spisovatele, publicisty, homorologa, autora desítek knih a publikací, které začal vydávat po roce 1990.

Závěrečná část poetické „punkové trilogie“ tak trochu klame tělem. Přes pesimistické vročení – kratičké příběhy o hledání barev, zvuků a vůní i tam, kde už nejsou…

Na první průlet verši Miroslava Fišmeistera by se možná zdálo, že jde o hravě nonsensovou poezii, o absurdní slovní hříčky, o zvukomalebné toky hlásek a písmen a v nich neztajené jiskřivé veselí.

Druhá básnická sbírka Dr.

Ve sbírce Hodina mincí se dočteme o Leoši Janáčkovi, Zuzaně Růžičkové či Glennu Gouldovi či o klávesách, ale hudba a její reflexe je jen jedním z motivů Anny Markowitz.

Devátá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934). Foto Jan Horáček.

Osmá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934)

Nápad sestavit a vydat antologii básní na pomoc obětem domácího násilí se zrodil z jednoduché elektronické korespondence mezi dvěma kamarádkami z dětství, které spojuje jak láska k literární tvorbě, tak neblahá osobní zkušenost s domácím násilím.