Poezie

Naše osobnosti jsou tvořeny převážně naší myslí. To, o čem a jak přemýšlíme, ovlivňuje celý náš život, a právě o tom je tato sbírka básní. Tato sbírka básní je o temných dobách se světlými chvilkami a o naději v lepší zítřky.

Vydej se do neznáma a objev nový Kontinent, dosud nezmapovanou oblast jednoho lidského srdce. Jejího srdce. Vydej se s pruvodcem, který prežil coby chodec na špatném míste ve špatnou chvíli, sražení osobním automobilem pri rychlosti pres 60 km/h.

Publikace Moudrost klaunů – Myšlenky Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Miroslava Horníčka přináší koncentrovaný náhled do myšlenkového světa tří velikánů naší kultury ve formě citátů, aforismů, postřehů i úvah.

Sbírka moderních veršů plná primitivních lásek, zmařených přátelství, nostalgických slz i jiných důkazů, že poezie žije.

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice – a občas zkrátka nastanou momenty, kdy mozek přestává vnímat rozdíl.

Publikace obsahuje více než 1300 citátů rozdělených do devíti tematických okruhů (O Lásce, O přátelství, O štěstí, O času, O smrti, O moudrosti a O pravdě).

Básník Jakub Chrobák a fotograf Robert Goláň se sešli ve valašské dědině Lužná. Zobrazují prchavé chvíle přítomnosti boží, pavouků mezi okny, měkkého světla i prostého lidství. Tato kniha se těší podpory MK ČR a obce Lužné

Říkat u autorů, co je inspirovalo, je ošemetné. Pak se toho nemůžou zbavit. Jako Karel Šebek života. Jako Ivan Blatny´ neklidu. Jako básně Kristy Kašpar hranice mezi tím, co se stalo a co se nestalo. Štěstí v neštěstí. Psychedelie, nebo psychóza.

Básničky, které se nehlásí k poezii a nectí krásný ani spisovný jazyk. Veršíky obhroublé až drsné, zveršované vtipy, mnohdy vousaté, většinou velmi nekorektní. Krasoduch by je četl leda před namířenou pistolí.

Kuřivo, co z toho vyhodit, prádlo… co a plyšovou ještě koupit opici… si? jégry a kulicha! Bude tam zima prej … a navrch do kufru šampón a intimspray Aspirin, teploměr… A teď co na cestu?

Roman Krištof je spirituální i světský, vysoké je nízké a naopak, všední den překypuje pestrostí, hvězdné nebe nudí… a přece se nechá zhlížet. Umět vždy shořet pro něco, co se nás vnitřně netýká. Tělo je spíš v duši než naopak.

Prvotina, texty z let 2008 – 2017 jsou jakýmisi intimními dialogy z míst, kde se „vnitrozemí“ hlučné, obsesivní každodennosti vzdává své gravitace a otevírá se prostor kontemplativnímu přešlapování, tápání a ponoru. Foto Jan Horáček.

Sbírka básní odkrývajících myšlenky, o kterých se běžně nemluví. Upřímná zpověď obyčejných holek procházejících si psychickým onemocněním, které se nebojí mluvit otevřeně o duševním zdraví.