Utíkala jsem sama před sebou, ale jediné, čeho jsem docílila, je, že jsem byla o krok napřed před svou minulostí. Snažila jsem se začít znovu – s novým jménem, novou totožností. Ale nemůžete změnit svou duši.

Nejsem typická dívka. Utíkala jsem tak dlouho od vzpomínek, které mě pronásledovaly, až se deprese stala mou jedinou společnicí. Žila jsem v temnotě… dokud se Wes Michals nenabídl, že se stane mým světlem.

To on ode mě utekl. Každá holka tohle nejednou zažila, ne? Byl to okouzlující britský aristokrat, který mi jednoho léta převrátil svět naruby. Od chvíle, kdy jsem Lea poprvé spatřila dalekohledem, mě uchvátil.

Druhý ročník mého vysokoškolského studia nezačal zrovna šťastně.

Milostný příběh od Vi Keeland a Penelope Ward, autorek bestsellerů podle New York Times, o riskování a překvapeních, které se s tím pojí.

Můj milostný příběh začal dopisem. Nebyl však od muže, do kterého jsem se nakonec zamilovala.

Kdybyste si měli vybrat peníze, nebo lásku, co byste zvolili? Možná jste si právě odpověděli a říkáte si, že je to snadné rozhodnutí. Ale pro mě není… Zmínila jsem se, že jde o spoustu peněz?

Všechno to začalo sázkou. Když můj malý syn zdědil po svém pradědečkovi polovinu starého penzionu, rozhodla jsem se, že se oba přestěhujeme na místo, kde jsem vyrůstala. Všimněte si, že jsem řekla polovinu penzionu.

Můžete změnit minulost? Billie, talentovaná tatérka, si pronajímá prostor v domě, který patří Colbymu. Ten je její pravý opak – distingovaný a sebevědomý.

Nečekaná love story o odložených srdcích a druhých šancích… Vše začalo vzkazem všitým do půjčených svatebních šatů. Na cedulce bylo vyraženo jméno Reed Eastwood. Očividně to byl ten nejromantičtější muž na světě. A taky nejnádhernější.

Molly Corriganová je zdravotní sestra z Chicaga, která zoufale potřebuje spolubydlící, ale zatím nemá v hledání štěstí.

Poznali jsme se na tom nejméně pravděpodobném místě. Začalo to docela nevinně. Pro ni jsem byl „BůhFilmu“ a ji jsem znal jako „Montanu“, což samozřejmě nejsou naše skutečná jména, jen virtuální přezdívky, za něž se schováváme.

Člověk by neměl toužit po někom, kdo ho mučí. Můj nevlastní bratr Elec se k nám přestěhoval, když jsem byla v posledním ročníku na střední, a já jsem absolutně nebyla připravená na to, co za pitomce se z něho vyklube.