Společenské romány

Německo, 1940. „Nemohu se rozloučit?“ Pláču, přikládám si ruce na ústa a srdce mi buší. oči mám zamlžené slzami, když na mě zírají nacisté, kteří odvlečou mého milovaného Hanse. No, nemůžou ho donutit odejít.

Píše se rok 1989. Tři porodní asistentky, Susanne, Carola a Ella, se rozhodnou v opuštěné budově založit porodní dům s péčí, jakou si rodičky zaslouží. Jednoho dne se k Susanne dostane žena, jejíž jizvy prozrazují, že vše není tak, jak rodička tvrdí.

Sága o statku Falkensee: silné ženy, velká láska a domov, na nějž nelze zapomenout.

Západní Prusko 1942: v Evropě zuří druhá světová válka.

Debutový román české autorky o filmech, snech, lásce, kočkách a psech, a o vrahovi mladých žen.

Prahu děsí Prsteníčkový vrah, který si vybírá oběti mezi mladými ženami vždy podle stejného vzorce.

Vášnivý příběh lásky a děsivého tajemství

Olivie se po rozchodu se Simonem dozví, že jí přítel zamlčel nemoc a zemřel. Zdrcená jeho smrtí opouští Londýn a vydává se do Simonova rodného městečka Bridgewater, kde má splnit jeho poslední vůli.

Slzy a smích. Štěstí a neštěstí. Stejně jako v životě nás všech se prolínají i v osudech dvou žen: Evy a Kamily. Eva je učitelka na základní škole, žije ve spokojeném manželství a zdá se, že jí ke štěstí nic nechybí.

Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na přelomu let 1988 a 1989. Richard dokončuje studium, píše diplomovou práci, shání zápočty i zkoušky a snaží se získat přízeň studentky anglistiky Lucie.

Souboj víry s drsnou sociální realitou nejchudších vrstev

Dorothy je poslušná dcera despotického faráře. Je tak zbožná, že se i za ten nejmenší prohřešek spáchaný v myšlenkách bodne špendlíkem.

Po smrti matky a boji s vlastní nemocí se ornitoložka Joanna vrací ke svému výzkumnému projektu. Snaží se sama sobě dokázat, že všechny útrapy překonala, a od rána do večera zkoumá hnízdění ptáků ve venkovské oblasti v Illinois.

Zkuste si představit, že jste na sále a stojíte nad nemocným člověkem, jehož srdce budete za chvíli operovat. Co by vám v tu chvíli běželo hlavou? Mysleli byste víc na pacienta, na sebe, anebo snad na někoho, koho milujete? Báli byste se?