Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy.

Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka.
Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii… Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo…
Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…