Několikavrstevný román vychází z části autorčiných vzpomínek, pak ale přechází v širší souvislosti, které se váží k základním otázkám lidského svědomí, lidských přání, touhy po uznání či pocitu bezmoci. Autorka děj rozdělila do čtrnácti obrazů. Většina z nich je věnovaná hlavní protagonistce Marianě, kterou sledujeme od útleho dětství až do doby jejího stárnutí, vždy zapojenou do sítě poměrně komplikovaných, nejednou až protiřečících emocionálních vazeb: nejdříve s rodiči a prarodiči, kteří na sebe vzali úlohu rodičů, později s manželem Kornelem, přítelkyněmi a nakonec s dcerou Rút. Jedním z klíčových témat v románe je téma postavení ženy v rámci současné rodiny, téma ženského osudu ve společnosti, kde stále ještě přetrvává patriarchální myšlení, a to i u vzdělaných, moderních mužů. Výrazným motivem, který v románě graduje, je motiv hudby jako způsob sebe/prožívání, sebe/poznávání, komunikace i způsobu bytí. Poetickou a občas i melancholickou atmosféru umocňuje čtrnáct ilustrací bratislavské výtvarnice moravského původu Květoslavy Fuliérové.