Je to příběh o naší osamělosti. O porozumění a překonání strachu. O tom, že opravdová láska znamená nechat tomu druhému prostor pro svobodné rozhodování. Je o tanci ve větru a o naslouchání hlasu stromů. O splynutí s řekou. O slunci v srdci, když nebe zatáhnou mraky smutku. O tom, že naše duše je veliká jako les, kde každá živá bytost má své místo. O dovádění a také o tom, čeho jsme se tak báli, neboť jsme ještě nerozuměli…