Jak vybrat skleník

Mít dostatečný přísun kvalitních a zdravých plodin v podobě zeleniny a ovoce je snem každého zahrádkáře. Rozhodli jste se pořídit na zahradu nový skleník a přemýšlíte, který vybrat? V nabídce najdete skleníky ze skla i polykarbonátu. Prozradíme vám, jaké jsou přednosti i úskalí těchto materiálů a jaký tvar nebo velikost skleníku vybrat tak, aby vám zahradničení dělalo jen radost!

Jaké jsou výhody skleníku oproti venkovním záhonům?

Instalace skleníku je určitě správnou volbou v případě, že chcete mít vlastnoručně vypěstované plodiny po větší část roku. Jaké bývají hlavní důvody pro pořízení skleníku?

  • Plodiny můžete pěstovat v průběhu téměř celého roku, bez ohledu na venkovní teploty.
  • Vypěstujete i exotické plodiny, které by v našem venkovním prostředí neměly šanci přežít.
  • Pokud máte domácího mazlíčka, který rád hrabe v záhonech, skleník rostliny ochrání.
  • Ušetříte, nemusíte kupovat ovoce a zeleninu v obchodech.
Jak vybrat skleník

Je lepší skleněný nebo polykarbonátový skleník?

Asi první věcí, kterou budete u skleníku řešit, je materiál výplně. Ten totiž do jisté míry ovlivňuje tvar skleníku, jeho cenu, odolnost i životnost. Proto je třeba klady i zápory jednotlivých materiálů důkladně zvážit.

Skleníky ze skla skvěle propouští světlo

Konstrukce těchto skleníků je vyplněna klasickým tabulkovým sklem. Sklo může mít různé tloušťky (obvykle 3 – 8 mm) i povrchy:

  • Oboustranně hladké sklo – skleník je dokonale průhledný, propouští maximum světla.
  • Jednostranně zvrásněné sklo – jedna strana skla je zvrásněná, čímž eliminuje spálení rostlin v extrémně parných dnech. Díky zvrásnění se světlo rovnoměrně rozptýlí a nemá takovou sílu, jako v případě hladkého skla.
  • skvěle propouští světlo (až 92 %)
  • nenáročná údržba, sklo se snadno čistí
  • přírodní a tradiční vzhled skleníku
  • hrozí prasknutí skla při krupobití
  • náročnější instalace a vyšší hmotnost
  • horší tepelně izolační vlastnosti při větším rozdílu teplot
Prohlédnout nabídku

Polykarbonátový skleník má vynikající tepelně izolační vlastnosti

Skleníky z polykarbonátu jsou moderním řešením, které vyhledává stále více zahradníků. Výplně skleníku jsou vyrobeny z komorových polykarbonátových desek o síle 4 – 8 mm. Díky tomu mají výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti, než jednovrstvé sklo.

  • velmi odolné a pružné, nemají sklony praskat
  • dlouhá životnost díky povrchové úpravě
  • dobře rozptylují světlo, nehrozí spálení rostlin
  • příznivější cena
  • nižší hmotnost skleníku a snadná instalace
  • umělý vzhled
  • nevhodné pro pěstování tropických rostlin
Prohlédnout nabídku

Konstrukce skleníku může být z hliníku nebo oceli

Důležitá je také samotná konstrukce skleníku, do které se výplně osazují. Na výběr máte obvykle ze 2 možností:

  • Hliníková konstrukce – její předností je dobrá tvárnost, stálost a odolnost. Výrazným plusem je také nízká hmotnost. Tato konstrukce však bude hůře odolávat na větrném místě.
  • Ocelová konstrukce – je podstatně těžší než hliník, ale lépe odolává zatížení v případě většího množství sněhu. Nevýhodou jsou sklony ke korozi v případě, že se konstrukce pravidelně neošetří kvalitním nátěrem.

TIP: Konstrukce těchto materiálů se užívají také k výrobě pařenišť. Některá pařeniště mohou mít dokonce dřevěnou konstrukci. Ta se u skleníků nepoužívá z důvodu nízké životnosti a odolnosti proti vlhkosti.


Nezapomeňte, důležitou roli hraje také tvar skleníku!

Po rozhodnutí, jaký materiál skleníku zvolit, přichází čas na volbu tvaru skleníku. Od tvaru skleníku se odvíjí jeho odolnost proti povětrnostním vlivům, prostupnost světla, vzhled, využití i cena. Jaké máte možnosti a čím se jednotlivá provedení liší?

Hranaté skleníky hůře odolávají větru i sněhu

Skleníky obdélníkového či čtvercového půdorysu se sedlovou střechou patří k tradičním a zatím nejrozšířenějším modelům.

  • prakticky řešený vnitřní prostor
  • skleníky mohou být ze skla i polykarbonátu
  • nižší odolnost proti silnému větru i nánosu sněhu
  • horší propustnost slunečních paprsků
Hranaté skleníky
Skleník Petromila má vyztužený podkladový rám pro větší stabilitu konstrukce
Obloukové skleníky lépe pohlcují sluneční paprsky

Oblíbené obloukové skleníky vynikají vyšší odolností před silným poryvem větru, který se do skleníku neopírá, ale klouže po jeho povrchu.

  • dobrá stabilita a odolnost
  • zvládají i větší zatížení sněhu
  • díky příznivějšímu úhlu sluneční paprsky lépe pronikají dovnitř
  • nižší odolnost proti silnému větru i nánosu sněhu
  • modely jsou pouze z polykarbonátu
Obloukové skleníky
Obloukový skleník Primaterra odolává díky chytře řešené konstrukci zatížení sněhu až 100 kg/m².
Skleník ke zdi je ideální do malých zahrádek

Pokud nejsou vaše zahrádkářské ambice nijak vysoké, nebo bojujete s nedostatkem místa, vyberte si skleník, který lze přistavět ke zdi domu.

  • kompaktní velikost, snadná montáž
  • snadný přívod vytápění z domu
  • menší rozměry oproti ostatním skleníkům
Skleník ke zdi
Skleník Vitavia snadno připevníte ke zdi rodinného domu. Ke skleníku lze dokoupit poličky i regály pro efektivní rozmístění rostlin tak, aby byl prostor využitý na 100%.

Velikost skleníku se odvíjí od prostorových možností i využití

Při výběru bude třeba zvážit také to, jakou velikost skleníku potřebujete. Ta se odvíjí od velikosti zahrady, počtu plánovaných rostlin, spotřeby plodin v domácnosti apod.

  • Malé skleníky - mají plochu přibližně 5 - 10 m² a hodí se spíše pro předpěstování rostlin nebo pro jednotlivce či páry.
  • Středně velké skleníky – dosahují plochy cca 10 - 20 m². Tyto rozměry obvykle postačují k produkci plodin pro čtyřčlennou domácnost.
  • Velké skleníky – mohou dosahovat rozlohy i více jak 40 m², je však třeba počítat s tím, že pokud tuto hranicí překročí a zároveň budou vyšší než 5 metrů, bude třeba vyřídit k jejich výstavbě stavební povolení.

TIP: Doporučujeme volit min. výšku skleníku alespoň 2 metry z toho důvodu, abyste se mohli při práci pohodlně narovnat. Dostatečná výška také umožňuje maximální využití prostoru za pomocí regálů a polic do skleníků.

Vybavení skleníků

V závěru se je dobré zaměřit se na vybavení skleníků a kvalitu provedení jednotlivých komponentů.

Dveře skleníků mohou být pantové i posuvné

Dveře jsou nedílnou součástí skleníku, chrání plodiny před chladem i zvěří. Mohou se nacházet na obou či pouze jedné straně skleníku (obvykle dle velikosti).

Pantové dveře skleníků patří k nejrozšířenějším, vyžadují však dostatek prostoru u vstupu do skleníku. Posuvné dveře jsou moderním řešením, které zabírá minimum místa, důležité je však kvalitní provedení systému, aby nedocházelo k zadrhávání dveří.

Větrací otvory a okna skleníků

Velkou výhodou jsou u skleníku a větrací otvory a okna. Obvykle se nachází v čelní části i po stranách skleníku a to i v případě obloukových modelů. Okna jsou nezbytná pro větrání skleníku v případě velmi parních dní.

Moderní systémy mají dokonce okna s automatickým otevíráním, které je automaticky regulováno výškou aktuální teploty ve skleníku.


TIP: Ventilační okna a automatické otvírače lze k některým modelům dokoupit zvlášť.


Nejčastěji kladené otázky při výběru skleníku

Jaký je rozdíl mezi skleníkem a fóliovníkem?

Zatímco skleník je stabilní stavba, jejíž interiér odolává přízemním mrazíkům a slouží k téměř celoročnímu pěstování zeleniny, fóliovník má pouze jednoduchou konstrukci potaženou fólií. Slouží především předpěstování sazenic, k ochraně rostlin před deštěm, krupobitím nebo větrem, nebo k udržení vláhy v zemi. Lze jej bez větší námahy jednoduše složit nebo přenést.

Kam umístit skleník?

Na výběr vhodného místa pro umístění skleníku byste si měli vyhradit dostatek času. Umístění skleníku může totiž výrazně ovlivnit úspěšnost sklizně. Platí, že skleník by měl stát na slunném místě, nejlépe v závětří a nesmí být zastíněn okolní výstavbou nebo porostem.

Jak ukotvit skleník?

Nejlepším řešením je vystavět kvalitní betonovou podezdívku, na kterou se ukotví konstrukce skleníku. V případě skleněných skleníků se jedná takřka o nutnost. Polykarbonátové skleníky lze kotvit pomocí speciálních systémů přímo do země.

Jakou zeminu do skleníku vybrat?

Do skleníků se nejvíce hodí středně těžká, hlinitá půda. Nevhodná je příliš písčitá nebo naopak jílovitá půda. Na jaře se vyplatí půdu prohnojit například kompostem, který ji vyživí. Jednou za pár let je dobré půdu kompletně obměnit, aby se zamezilo šíření roztočů.