Kdy začít s výcvikem? Tuto otázku si pokládá řada majitelů – když si přinesou malou bezbrannou kuličku domů, přijde jim ještě brzy začít štěně cvičit a čekají na pozdější dobu okolo čtyř měsíců. Pokud se však chcete sžít s pejskem co nejdříve, začněte s výcvikem ihned, jak si ho přinesete domů. Samozřejmě to neznamená, že s ním budete chodit od prvního dne na cvičák nebo s ním trávit hodiny venku – plně postačí pár minut během venčení. Čím dříve ho naučíte základní povely a návyky, tím lépe. Vždy se vám totiž bude lépe pracovat s malým štěňátkem, než s pubertálním psem, který si postaví hlavu, kdykoliv se mu zlíbí.

Výcvik do čtvrtého měsíce

Než vaše štěňátko dosáhne věku čtyř měsíců, měli byste si s ním co nejvíce hrát, mazlit se s ním a učit ho především dodržovat čistotu – mělo by si tedy samo říct, kdy potřebuje vyvenčit a měli byste eliminovat vyprazdňování v domácím prostředí. Zároveň by mu v této době již mělo být vysvětlováno, co smí a co ne, důležité je porozumění povelu „NE!“. Mělo by se také naučit slyšet na své jméno a přiběhnout na zavolání. V tomto věku jej také naučte povel „Sedni!“.

Výcvik po dovršení čtyř měsíců 

Přibližně od čtvrtého měsíce věku můžete přidat také povely „Čekej!“ a „Zůstaň!“, o měsíc později už můžete trénovat také aportování či chůzi u nohy a další povely a aktivity v terénu. Zvykejte pejska také na chvilkové nošení náhubku – na řadě veřejných míst či v MHD jsou náhubky povinné, proto velmi oceníte, pokud jej váš pes vydrží bez problémů nosit.

Jak správně vychovat štěně?

Výcvik psa má svá jasná pravidla, která je třeba dodržovat. Zde jsou ta zásadní:

• Než se pustíte do výcviku, nechte psa řádně vyběhat a pohrát si. Až se trochu vydovádí, bude schopen se lépe soustředit. Unavený pes = klidný pes.
• Pro výcvik si určete vůdce smečky – štěně potřebuje jednoho člověka, kterého bude brát jako svého páníčka. Pokud si tedy pořizujete pejska do vícečlenné rodiny, jasně se dohodněte, kdo jej bude cvičit – zabráníte tak tomu, že pes bude zmatený a nebude takzvaně vědět, čí je.
• Nepřehánějte to – v ničem, a především ne v tréninku. Vás ani psa nebude bavit výcvik v řádu hodin. Tak to nefunguje. Štěně cvičte při každé procházce, plně postačí pár minut.
• Pro výchovu si vyberte vhodné místo – nejprve se učte základní povely doma či na zahradě, postupně přidávejte i cizí místa. Pokud víte, že vás pejsek ještě neposlechne, nenechávejte jej nikdy na volno na otevřených prostranstvích, kde by vám mohl utéct nebo vběhnout pod projíždějící auto.
• Povely učte pejska postupně – vždy trénujte jen jeden povel, až po jeho naučení přidejte další. 
• Při udělování povelů mluvte srozumitelně a jasně – používejte vždy stejná slova, budete-li pokaždé používat pro jeden povel jiné slovní spojení, bude pejsek zmatený a povely se nenaučí.
• Buďte důslední a trvejte na vykonání povelu – pokud polevíte, bude si to pejsek moc dobře pamatovat a příště zkusí neuposlechnout znovu.
• Pejska za každý správně provedený povel chvalte a odměňte ho pamlskem. Váš tón hlasu musí být pozitivní, štěně z vás musí cítit radost.
• Pro přivolání štěněte můžete použít i speciální píšťalky pro psy, které fungují na bázi vysokých frekvencí, jež jsou pro lidské ucho hůře slyšitelné až neslyšitelné, ale pes je slyší a velmi dobře na ně reaguje.
• Při výcviku mějte trpělivost, pejska netrestejte, pokud nedělá přesně to, co vy byste chtěli. Jestliže dělá něco, co se nesmí, dejte mu to najevo hlasitým přísným „NE!“ ve chvíli, kdy danou činnost dělá. Pokud ho ale vyplísníte až po nějaké době za to, že například udělal loužičku doma nebo rozkousal pantofle, je velká pravděpodobnost, že si svůj trest s předchozí činností vůbec nespojí.

I povel zůstaň je pro psa i pro vás důležitý. Říká psovi, kde má být, co dělat, kde na vás má počkat. Vyhnete se pak například štěkání a vytí při čekání na vás před obchodem apod. Povel zůstaň se učí ze všech povelů nejdéle, protože od štěněte vyžaduje trpělivost. Učte ho tak, že mu dáte povel „Sedni!“, psa odměníte a vzdálíte se o dva kroky. Neotáčejte se zády, stačí jen odstoupit a dát povel „Zůstaň“. Ustupte ještě o krok a povel zopakujte. Následně pár vteřin vyčkejte, vraťte se k psovi a odměňte ho. Postupně vzdálenost prodlužujte.

Rada na závěr aneb čeho se při výchově štěněte vyvarovat

Neexistuje neposlušný pes – vše je dáno pouze výchovou. Nejčastější příčinou nevhodného chování psa bývá to, že si jej pořídí majitel, který nemá o výcviku žádné ponětí a netuší, jak s pejskem pracovat. Proto je nesmírně důležité nastudovat si alespoň základní informace o výcviku, ať už na internetu, z knih, nejrůznějších online kurzů či přímo na cvičácích. 

Při samotném výcviku pak nezapomeňte na to, že štěně potřebujete trpělivost, vytrvalost a permanentní opakování. Pejska netrestejte, nebuďte negativní, nekřičte na něj. A stejně tak však neignorujte věci, které dělat nesmí – pokud například skáče po lidech, dejte mu jasně najevo, že „NE!“, že toto se nesmí. Správným, pozitivním, vytrvalým a důsledným přístupem si vychováte pejska, který bude vaším nepostradatelným parťákem po řadu let. Tak ať se vám výchova daří!