Utopie Davida Klimeše představuje očima mladého člověka alternativní pohled na historii první poloviny 21. století z budoucnosti prostřednictvím porovnání příběhu jeho otce a oficiální verze.

Vítek nemá úplně dobré vztahy se svým otcem.

Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického“ státu.

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv.

Brněnské legendy jsou určené studentům češtiny jako cizího jazyka. Tuto publikaci mohou využívat studující na úrovni A2. V deseti legendách se seznámí se slavnými příběhy města Brna, které vypráví např.

Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) spojuje obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti a s evokacemi časů civiliza

Dvoudílná próza Bezejmenná (1986) je podobně jako Sklepní práce (1973) a Leden na vsi (1977) textovou koláží, v níž převažují pasáže deníkového záznamu, konkrétní osobní zpovědi, záznamy o životě přátel z undergroundu a disentu, polemiky, případně po

Próza Gottschalk (1988), která tvoří spolu s připojenými prózami Kratés a Jao Li volnou historicko-alegorickou trilogii, byla posledním beletristickým textem, který Bondy vydal samizdatově, zatímco „román v dopisech“ s prvky „road novel“ Hatto byl ji

Próza Severin (1995) patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům.

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů.

Výbor z povídkové tvorby známého amerického autora českého původu zavádí čtenáře do nejrůznějších koutů naší zeměkoule – od amerických velehor přes peruánskou Amazonii, džungli kolumbijských deštných pralesů, subtropické ostrovy Florida Keys či kráte

David Drábek (1970) dokonale naplňuje představu úspěšného divadelníka. Jako dramatik se řadí mezi nejvíce uváděné a překládané autory, jako režisér patří k tvůrcům s nepřehlédnutelnou imaginací.

V záplavě jízlivých satir a hořce lyrických zpovědí, kterými nás pravidelně zásobuje David Drábek (nar. 1970) jako dramatik i jako režisér, se někdy zapomíná, že autor je stejně úspěšným tvůrcem pro děti a mládež.