Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet.

Čapkovy Obrázky z domova dýchají upřímnou, pokornou láskou k naší zemi, ke krajině a k lidem, kteří tvořili a tvoří náš domov.

V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím.

Poláčkův intenzivní pohled na šťastné dětství nemá ve světové literatuře obdoby, neboť své vrcholné dílo psal v tragické době, kdy nejenže nesměl publikovat, ale v roce 1944 už věděl, že ho čeká transport do pekla, odkud se lidé nevracejí.

Ve svých cestopisech pozoruje Karel Čapek navštívené cizí země se zaujetím a úžasem téměř dětským, sleduje jejich podstatu a zvláštnosti, vybírá to nejcharakterističtější a s neuvěřitelnou lehkostí přenáší svůj dojem na čtenáře.

Při pohledu na českou společnost posledních let se zdá, jako by Masaryk, jehož rysem byla ušlechtilost a zásadním požadavkem mravnost, nikdy nebyl součástí naší minulosti.

I promluvil anděl a řekl: „Hospodin přikázal zhubiti Sodomské.“ „Staň se vůle jeho,“ děl Lot tiše. „Přemýšlel jsem celou noc; a vzpomněl jsem si na tolik věcí, že jsem plakal. Slyšeli jste někdy zpívati Sodomské?

Čapkovo dílo vítězí nad časem a stejně i Krakatit, vědeckofantastický utopický román vycházející z děsivé vize o vynálezu nesmírně účinné trhaviny, jenž vzbudí nevítaný zájem vojáků, politiků i teroristů.

Tvrdím, že nejsou velké a malé poměry, nýbrž jen velcí a malí lidé. Kolem pořádného a statečného chlapíka nejsou nikdy malé poměry, nýbrž slušně veliké, a dokonce i náramné poměry.

KAREL ČAPEK se stal světoznámým díky svému dramatu R.U.R., mnozí jej tedy považovali především za dramatika či za autora scifi.

Karel Čapek (1890–1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána.

Ať čteme kteroukoli knihu, hledáme v ní svoje současníky, odpovědi na otázky kladené naší dobou, hledáme v ní sebe.