Román Jáchyma Topola evokuje na příběhu dětí přízračný svět české vesnice sklonku šedesátých let. Je ovšem zejména nadčasovým románem archetypálním – zobrazením různých podob zla (společenského i osobního) a hledáním cesty k naději.

V léčebně dlouhodobě nemocných literárních armatur mívá noční službu šílený Hölderlin. Kašle na svoje povinnosti, nebloudí po chodbách, pořád jen mlátí svým pyjem do kláves odloženého klavíru minimalistické nokturno s matoucím názvem Hyperion.

Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová.

Krátké prózy Jana Balabána se odehrávají v současnosti, ale nestrádají publicisticky sezónní aktuálností; lokalizovány jsou více či méně čitelně do moravsko-slezských končin, nesvazují je však regionalistická připoutání.

Ján Beňo (nar. 1933), renomovaný prozaik, autor vyše desiatky románov, v ktorých stvárňoval výrazné charaktery s tradičnými koreňmi humanity, mravných zákonov i empatie protikladných k prispôsobivým sebcom (diela Alej lásky, Druhý semester, Predposledný odpočinok.

Autobiografický román skúseného slovenského prozaika zaujme živou hodnovernosťou výpovede o tom, čo všetko pulzuje a odkrýva sa v mladom človeku z konca päťdesiatych rokov minulého storočia.

V den svých jednatřicátých narozenin dospěl k zoufalému rozhodnutí. Smířil se už s tím, že za ním Jana sama dobrovolně nikdy nepřijde. Za ním ne. Na světě existuje pouze jediná věc, která by ji dokázala přilákat. Které neodolá.

Knižka poskytuje prierez tvorby autora, ktorý zomrel predčasne vo veku 26 rokov. Mrazivo absurdné prózy inšpirované Kafkom či Borghesom zaujmú minimalistickou zovretosťou.

Je herečka, která prožila dobu své největší slávy za první republiky a v době Protektorátu, jen nevinnou obětí doby a lidí, nebo je rafinovaný zločinec a vražedkyně? Kolik je ochotna po desetiletích přiznat a co z toho je vlastně pravda?

Autor svůj příběh tentokrát umístíl do domova důchodců, do prostředí, který v obecném povědomí funguje buď jako odkladiště nepotřebných, nebo čekárna na smrt.

Další s děl autora se opět odehrává v Těšíně, zachycuje osudy lidí v beletrizované podobě formou zábavnou i dramatickou.

Komentátor a analytik Jan Macháček, držitel několika novinářských ocenění, je znám především jako redaktor Respektu, kde již v 90. letech odkrýval řadu velkých privatizačních kauz, nebo jako hudebník (kytarista ve skupinách The Plastic People of the Universe, Garage).