„Tahle knížka je osobní. Obsahuje vzpomínky, sny a postřehy, které jsem měl potřebu zaznamenat, aniž bych tušil, že mají něco společného. Některé jsou veselé, jiné spíš dojemné až zádumčivé. Přesto mají něco společného.

Hedvika se vrací do poválečného Československa po sedmi letech, které prožila v Londýně a ve vojenské službě v Africe. Z trosek se snaží znovu vystavět svůj někdejší život, postupně však zjišťuje, že jednotlivé dílky se poztrácely a nic už není jako dřív.

Toto je příběh bouřlivého týdne tří nejlepších kamarádek, které kdysi chodily do třídy s Prvokem, Šampónem, Tečkou a Karlem. Šárka v pondělí oslaví narozeniny, večer ztratí mobil a v úterý se jí kvůli tomu otřese život v základech.

Kde končí svoboda slova, co je pravda a lež, jak se dá neúspěšné pátrání obrátit v cenzuru a pomluva v ničivou zbraň? Šéfa nejznámějšího televizního investigativního pořadu, kterého roky nemohli zničit politici, nakonec za pár dnů zničí kolegyně.

Prvotina úspěšné oděvní návrhářky Šárky Šiškové překvapuje svým vyzrálým literárním projevem. Autorka příběhů umí své čtenáře okamžitě zaujmout, velmi živým stylem dialogů a popisem míst.

Žít dál je sbírka povídek zasazená do prostředí arménského městečka Berd, ležícího nedaleko hranic s Ázerbájdžánem.

Hella je literární prvotinou rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice.

Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen?

Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným.

Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého?

Bohdana je uzavretá dievčina žijúca len s nevrlým otcom a dobrosrdečnou, poddajnou nevlastnou matkou Belou. Trápi ju napätie v dome a tajomstvo, ktoré jej neprestáva vŕtať v hlave: Prečo ju ťažko chorá stará mama na poslednej návšteve v liečebni oslovila menom „Blanka“?

Magdalena vyrůstala v socialistickém Československu, Gabriel v Argentině ovládané diktátorským režimem.