Otevírá se před vámi snad nejslavnější kniha, jakou kdy lidské pokolení zrodilo, kniha, která přináší nejen pozoruhodně zábavný obraz jednoho hrdiny a jeho doby, ale i ojediněle hluboký vhled do lidského údělu vůbec . Kolik úsilí vynakládáme na své záležitosti – v neposlední řadě na své děti – aniž bychom se mohli dozvědět, jaké plody, zda sladké nebo trpké, naše snaha v budoucnosti přinese! Jde tu o mnohem víc než jen o donkichotské fanfaronství či o nesmyslný, marný boj s větrnými mlýny – román se týká samotné nejhlubší podstaty života přemýšlejícího a cítícího člověka. Vždyť don Quijote nikdy nebojuje málo ani o malý cíl…

Don Quijote, který touží vnutit světu svůj ideál, a jeho nerozlučný druh a neodmyslitelný protiklad Sancho Panza vyjadřují střetání ideálu, iluze a snu s přízemní realitou, a to je hlubokým zdrojem komična i tragiky. Takové výzvě čelí, kdo má odvahu pohlédnout na svět, jaký skutečně je. Kdo by se našemu hrdinovi smál, že někdy podlehne okouzlení z pozlátek a snů, propadne ideálům a nechá se unášet fantazií a nekonečně naivní, čistou vírou…

Je považováno za záhadu, že vůbec první moderní román v dějinách je zároveň románem nesmrtelným a že jeho smysl a význam odkrývají lidé již celá staletí, přičemž ani dnešek není výjimkou. A jako by to nestačilo, předjímá Cervantes snad většinu formálních postupů, jež v literatuře zavedla moderna i postmoderna – jako příklad ať poslouží hádka, do níž se postava dona Quijota pustí se svým autorem.

Rytířský ztřeštěnec, který se neshodl s realitou okolního světa, poctivý a ušlechtilý, se dočká jen výsměchu, když mu jednoho dne dojdou síly. Realita, ať jakkoliv pokřivená a odporná, nakonec zvítězí a hrdina na smrtelné posteli se jí podrobí – na tohle však zatím nemysleme!