Životní příběh velké francouzské šansoniérky Edith Piaf by žádný spisovatel nemohl napsat. Nebyl by totiž uvěřitelný. Vytvořila ho ulice, periferie, osud nebo náhoda a zapsala ho její sestra Simone Berteautová, která stála věrně po jejím boku po 30 let. Vrabčák Piaf, to odložené a zázračně uzdravené dítě pařížské periferie, se už v patnácti živí pouličními popěvky. Z ulice se dostává do nočního podniku na Montmartru, pak na Champs-Elysées a odtud už vede závratná cesta slávy k největším světovým koncertním síním. Berteautová mistrovsky líčí její umělecký růst, pohnutý život, milostné aféry i skandály. Zpěvaččin příběh je kromě jiného svědectvím o houževnatosti a pevné vůli. Piaf je posedlá prací a dovede k ní vybičovat všechny kolem sebe, stává se dokonce učitelkou příštích velkých zpěváků. I na vrcholu slávy však zůstává věrná ulici, kde se naučila sdílet bídu, touhu, radost i zklamání. Její vášnivý neopakovatelný hlas srdce si získal obdiv a úctu celého světa, všichni mu rozumějí – a nezáleží na tom, jak kdo rozumí francouzsky.

„Piaf je geniální. Nenapodobitelná. Nikdy před ní žádná Edith Piaf nebyla a nikdy žádná nebude. Edith Piaf je hvězda, která sama sebe spaluje v noční samotě francouzského nebe.“ (Jean Cocteau)

„Edith Piaf je všecka bída velkoměst, a také jejich světlo i poezie. Příběhy, o nichž zpívá, jsou bez hranic, drama člověka a lásky – – -“ (Charlie Chaplin)