Klasická literatura

Angie je 27 let. Studuje finštinu v Praze, ale má pocit, že žije nenaplněný život – přelomový rok, ve kterém zemřel Jimi Hendrix, Janis Joplin i Kurt Cobain, se kvapem blíží a Angie stále na hvězdnou slávu ne a ne dosáhnout.

Kniha o cynizme a nádeji v kolabujúcom svete, o korupcii ideálov a zlom materstve, o ceste, stromoch a hrdinoch. Salmelin nový román tematicky i formálne nadväzuje na jej predošlú tvorbu, jeho tón je však omnoho temnejší.

Poslední ze sedmi sborníků pardubického nakladatelství Theo, vycházejících od roku 2005, který představuje završení přehlídky současné české literární tvorby (celkem bylo uvedeno 49 autorů).

Zbierka poviedok Vred je odrazom dnešnej doby, kde sa pochybnosť a neistota stávajú súčasťou každodennosti. Hlavné postavy zvádzajú vnútorný boj medzi morálnymi hodnotami a čistou vôľou k životu, pri ktorej ide niekedy etika bokom.

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce měli zakázáno na vysoké škole vynikat.

Alena je hezká holka s vyřídilkou a výtvarným talentem. Když po osmašedesátém utíká kvůli tisku protikomunistických letáků do Paříže, tak jí otec – zlatník, který skončil v Jáchymově – dá do podpatku diamant.

Příběh sudetské rodiny. Román o svobodomyslných ženách a pytlácích, kšeftmanech s textilem a spiritistech se odehrává v sudetské vesnici první poloviny 20.

Alice chtěla jenom zhubnout. Právě za ní ale zaklaply dveře psychiatrické léčebny a ona marně přemýšlí, jak se tam ocitla… Měsíce usilovné snahy budou pryč, teď jíst prostě BUDE MUSET.

Autor Alois Ambrůz se rozhodl uložit bouřlivou životní moudrost do povídek a románů, kterým říká novely. V nich nezapomíná na svůj lid z pomezí Karpat, na svůj národ a na jazyk, o němž se netají, že je nejlahodnější pod sluncem.

V první polovině své desáté knížky přichází autor s kratičkými prozaickými útvary, jejich poetičnost a jemný humor si nachází větší porozumění u „nečtenářů“ básní, aby je v druhé polovině přesvědčil, že poezie je zrcadlem duše básníků, ale i čtenářů!

Začínající autorka Alžběta Bublanová napsala soubor povídek Čtyři stěny, v nich dominují obrazy obyčejných osudů ve všedních situacích, které tak často odhalují marnost, bezvýchodnost, úzkost z budoucnosti.

Žijeme všichni v jednom světě a všichni sníme, doufáme, a pak děláme chyby a stárneme. Tak jako postavy povídek ze sbírky Odraz ode dna, které mají jedno společné: blíží se ke dnu a možná se od něj odrazí, možná ne.