Světová současná literatura

Jak lze obhájit vraždu ze cti? Tato otázka zavedla autorku hluboko do jordánské kultury, do věznic v Akabě i do nekonečné pouště Vádí Rúm. Zkoumala právní dokumenty i archivy novin a hledala v nich případy vražd ze cti, k nimž došlo mezi roky 1995 a 2014.

Po manželově smrti začne Tova pracovat jako uklízečka v akváriu. Zaměstnání jí vždy pomáhalo vyrovnat se s těžkostmi, už od chvíle, kdy před více než třiceti roky záhadně zmizel její osmnáctiletý syn Erik. Tova tam pozná Marcelluse, obří tichomořskou chobotnici.

Pomíjivost života, citlivá duše i zdrcující nepochopení… To vše nám připomíná malíře „žen s dlouhým krkem“, Amedea Modiglianiho. Byl to umělec křehký, ale zároveň plný života.

Za druhé světové války nabídla australská vláda, že se postará o válečné sirotky a najde jim nový domov. To je i osud malého chlapce, jehož matka zahynula při bombardování. V Perthu jej adoptuje rodina bohatého úředníka.

Když Imogen a Anně náhle zemře babička a odkáže jim cukrárnu na pláži, jejich životy se převrátí naruby. Jenže staromilská retro cukrárna potřebuje zoufale získat zákazníky, jinak dědictví babičky Vivien zmizí nadobro.

Co když se můžete pomstít celé vesnici? V roce 1988 se v malé vlámské vesnici Bovenmeer narodily tři děti, dva chlapci a dívka Eva. Až do puberty spolu vyrůstali bez problémů. Pak se jejich vztah náhle změnil.

Bylo jí devět, když se jí TO stalo. To slovo. ZNÁSILNĚNÍ. Malá Adélaide v tu chvíli potřebovala, aby jí někdo vysvětlil, co se stalo, a ne sérii výslechů.

Dve novely – Cili a Katerina – tvoria knihu Dva osudy izraelského spisovateľa Aharona Appelfelda.

Napínavý román se odehrává ve dvou zemích a časových rovinách, které se vzájemně prolínají – v nacistickém Německu za války a v současné Kalifornii. Zachycuje osudy Maxe, Metty a její sestry Johanny. Novomanžele Johannu a Haralda brzy rozdělí válka.

Respektovaný francouzský historik a profesor na Paris I-Panthéon-Sorbonne Alain Demurger se ve svém bádání zaměřuje především na dějiny křížových výprav a rytířských řádů, přičemž zvláštní pozornost vždy věnoval problematice templářů.

Novela Neobyčejný čtenář oceňovaného britského dramatika Alana Bennetta vychází z banální situace: britská královna, ne nepodobná Alžbětě II., si v pojízdné knihovně zaparkované u Buckinghamského paláce vypůjčí knihu.

Hlas Alberta Camuse zní ze všech jeho románů nejosobněji právě v této knize. Autor putuje ke kořenům, hledá sám sebe, odkrývá myšlenková východiska svých knih. Podněcuje čtenáře, aby důsledně promysleli jejich poselství.