Knihy Daniela

Básník Alexandr Makarov-Krotkov (1959), přímý dědic druhé ruské avantgardy, tradičně označovaný za minimalistu – nejen pro malou formu svých básní, ale také pro minimum prostředků, jež využívají.
Jeho poezie je neobyčejně citlivá k naší běžné řeči.

Rytmus dechu lidí je spjat s pulzem nejen dopravní tepny Mater Urbium. Sbírka veršů Magistrála reflektuje zkušenosti autora, absurditu hodnot, politické a světové dění, nenasytnost velkoměst a lyrickou sílu dálek.

Dějiny, fantazie, teorie a praxe Petr Váša je mimořádnou osobností, která se už téměř dvacet let věnuje promýšlení a realizaci vlastního uměleckého výrazu, který nazývá fyzické básnictví. Během této doby si získal značný věhlas.

Dvacet tisíc veršů dosud největší a nejsoustavnější české antologie charvátského básnictví představuje v chronologickém sledu to nejpozoruhodnější, co tato poezie vytvořila od svých středověkých počátků po dnešek: nejstarší dochované nápisy vepsané do kamene.

Tichá ulice je útlou básnickou sbírkou, kterou volně utvářejí tři části. V té první autor glosuje společnost, hraje si se slovy, využívá prvky satiry a humoru. Druhá část tematizuje smrt, sebevraždu, smutek a nešťastnou lásku.

Život s hraniční poruchou osobnosti je nekonečný boj. Od chvíle, kdy ráno otevřete oči, až do chvíle, kdy je večer zase zavřete. Občas se stane, že se vám je za den ani otevřít nepodaří. Jindy byste naopak zaprodali duši za deset minut spánku.

Titěrná sloka o ničem, či dotěrná slova o všem? Záleží na tom, s jakou dávkou nadsázky a fantazie budete tuto básnickou sbírku pročítat. Některé Básnicky vás dovedou k zamyšlení, jiné jsou jen tak pro radost, všechny však spojuje život (a knižní vazba).

Verše plné štěrku, který drhne mezi zuby. Trávy, která příjemně šimrá na zátylku, a strachu, který tě někdy svírá třeba i jen proto, že máš projít žižkovským tunelem v noci.

Kniha, kterou právě otevíráte, je o duši. O té křehké, originální, nespoutané rodící se síle dřímající v každém člověku. Je o rodině, přátelství, lásce, hudbě, tanci či zvířatech. Najdete v ní básně, co vaši duši potěší, povzbudí, pohladí i utěší.

Sbírka básní, ve které autor píše o tom, co vidí kolem sebe, ve své hlavě nebo když se podívá do slunce. Kniha se do určité míry vymezuje proti autoritám, občas proti životu nebo jakékoliv logice.

Jsou momenty, které nám navždycky utkví v paměti a nadobro nám změní život. Lidé, které ve svém životě potkáme a kteří ho ovlivní, ať už v tom dobrém, či špatném. A pocity, nad které se jednou budeme muset povznést.

Básnická sbírka španělské autorky Isabel Bono se vyznačuje lehkostí a jemností použitých jazykových i stylistických prostředků.

A znovu láska je posledním dílem Jana Skácela a její podoba měla být původně trochu jiná. Vybrané milostné básně z vydaných sbírek měla doplňovat tvorba nová, od tohoto záměru však upustil.

Sbírka básní o tom, co MÁMY denně zažívají a jak si (ne)umí se vším poradit. Básně, které pobaví, pohladí i ukonejší. Svět MÁM je různorodý a pestrý. MÁMÁM jsme všichni vděční za život a právě především ten tato sbírka oslavuje!

Sbírka básní o životě, lásce i strachu, přátelství, upřímnosti a odvaze dělat něco jinak. Je o životě z autorčina úhlu pohledu. Zamotaná i ztracená v sobě, myšlenkách a pocitech, píše za sebe pro vás.

Jestli je ještě šance předat někomu planetu k záchraně, než ji se sebou lidstvo zničí, tak současné nejmladší generaci, ke které Olga Wawracz patří. Naděje v ještě jednu možnou cestu. Vše je ještě živé. I dny, kdy nelze vyjít z bytu.

Nová básnická sbírka ceněného esejisty a znalce dějin umění i kultury. Do kupy tu Josef Kroutvor sesadil texty formálně různé: od medailonu o třech prozaických větách po skladbu o deseti veršovaných částech. Jako do deníku, notesu nebo skicáku.

Poeův Havran byl do češtiny přeložen již více než čtyřicetkrát. Přesto se další generace překladatelů pokoušejí o nový překlad této zásadní básně moderní světové poezie.

Básně Ivana Wernische doplňuje rozhovor „Ó nešťastný pupkozřec!“ , který s autorem vedla Wanda Heinrichová.

.

Sbírka poezie vyzrálé poezie. Představ si studánku modravou, pohlaď ji, rozhrň a napij se z dlaní… Proběhni polem, dálavou, klasy se vlní, zvoní..

Až jednou budeme na automatické odpovědi v nepřítomnosti vzpomínat jako na nejkřehčí věty, které nás dokázaly rozplakat, možná si někdo vzpomene na květnatého vypravěče Lipára, jenž se toulal ulicemi a budovami a zpíval o lásce a přírodě.

Poezie „rytíře chiméry“, jak byl autor často nazýván.

Dlouho očekávané druhé vydání souboru básní významného českého dramatika.