Knihy Daniela

Druhý svazek edice REPERTOÁR, cenově velmi dostupné knižní řady z pokladnice světového dramatu (zásadní díla, vynikající překlady, čtivé studie, portréty autorů i překladatelů).

Esej Rogera Willemsena nabízí pronikavou úvahu k vnitřní souvislosti Musilova vydaného díla a ke spojnicím tohoto díla s náčrty, deníky a autorovým životem.

Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu.

Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu.

Studie o současné české dramatické tvorbě si všímá nové tvorby autorů, kteří byli za minulého režimu umlčeni i těch, kteří jím byli s jistým omezením trpěni.

Erudovaný, nepřestajně plynoucí esej Michala Janaty o „sypké nehmatnosti smrti“, ač může na první pohled působit poněkud nihilisticky, je živým a borgesovsky rozvětveným organismem. Jeho torzovitý charakter jako by naznačoval rozpadání a ztrácení tvaru věcí.

Roger Chartier (*1945) je jedním z předních francouzských historiků zaměřených na intelektuální dějiny. Spolupracoval s revuí Annales, působil na Vysoké škole sociálních studií (EHESS), od roku 2006 přednáší na Coll`ege de France.

Hra o šachu, umění, které jako sám život je založeno na paměti a představivosti. Také je to hra o studené válce. Henry Kissinger, Stalinův duch, nejvyšší sovět, černý kůň ohrožující bílého střelce, nepřítomní otcové, mrtví mistři…

Podstatu úsilí našeho předního – a dnes tak opomíjeného – divadelníka první poloviny 19.

„Z poslední lavice vidíš všechny, ale tebe nevidí nikdo.“ Právě v poslední lavici sedí Claudio, tichý a samotářský středoškolský student, který překvapí Germána, profesora literatury, písemnou prací na téma „Můj poslední víkend“.

Ústřední postavou vrcholného autorova dramatu z roku 1957 je Archie Rice, šmírácký komik působící na scéně upadajícího londýnského music-hallu.

Jeden z nejvýznamnějších francouzských předválečných dramatiků napsal svou poslední hru na konci války a zamýšlí se v ní osobitým způsobem nad poválečnou budoucností.

Kniha Jana Žáčka je souborem jeho vlastních zážitků coby filmového a dabingového režiséra a scénáristy, v nichž vzpomíná na zajímavé a humorné okamžiky a také na četné osobnosti českého filmu a divadla.

V pořadí již třetí sborník ukázek prací studentů katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU je mnohočetnou pozvánkou ke společnému snění o budoucích filmech.

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931?2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud.

Tato krátká knížka určená pro širší veřejnost se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších artefaktů středověkého světa, zlatou sochu-relikviář svaté Foy ve francouzském Conques.

Hra – filosof, jehož rasistické myšlenky údajně ovlivnily Hitlera. Znepokojivé etické otázky a varování před hrozbou neonacismu v dnešním světě.

Katalog zahrnuje 24 dílnou sérii fotografií Barbory Bálkové, které vznikly v průběhu posledních dvou let. Přízraky josu imaginativní fotografickou sondou do autorčiných raných dětských vzpomínek.

Divadlo a iluze je knižní podoba disertace, s níž autor v roce 2011 úspěšně ukončil doktorská studia. "Jedna z věcí, které mě vždycky nejvíc fascinovaly, byl způsob, jak divadlo dokáže divákem manipulovat během představení.

Podnětem k napsání hry Darwinova želva byla zpráva, kterou v roce 2006 zaznamenal světový tisk o smrti želvy Harriet.

Sledujeme-li dílo určitého autora, nutně dospějeme v rámci jeho pozdní tvorby k posledním obrazům, nebo dokonce přímo k jednomu konkrétnímu poslednímu obrazu.

Kniha esejů s 26 stránkami barevných příloh.

Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy.

Slovenský spisovateľ Ivan Čičmanec žije od r. 1969 v Nórsku. V tejto zbierke svojských meditácií si predstavil, ako by vyzerali gnostické moditby – veriť a zároveň túžiť po poznaní.