Knížka s podtitulem 60 plus jeden fejeton o životě shrnuje autorčinu publicistickou tvorbu z posledních pěti let. V letech 2017–2021 psala měsíc co měsíc fejeton do magazínu Reportér: o společnosti, politice, kultuře, cestování i o sobě.

Román M. Cunninghama je poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce Virginii Woolfové.

Tento snad nejslavnější román ruské literatury 20. století vyšel poprvé r. 1957 v Itálii, až r. 1988 v SSSR a u nás oficiálně r. 1990. Pasternakovi (1890–1960) byla r. 1958 udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout.

Jen málokterá kniha se zapsala do srdcí čtenářů tak hluboko jako právě Babička z pera známé české spisovatelky Boženy Němcové.

Leonid Nikolajevič Andrejev (1871–1919) byl spisovatel a dramatik, jeden z nejrozporuplnějších představitelů ruské literatury. Pod vlivem Schopenhauerovy filozofie se věnoval otázkám života a smrti a zobrazoval lidský život hluboce pesimisticky.

Jak už jsme u Juliana Barnese zvyklí, v jeho textech se elegantně propojuje román a esej.

Kniha Historie světa v deseti a půl kapitolách, která začíná vyprávěním nepravděpodobného černého pasažéra o životě na palubě Noemovy archy, představuje překvapivé, podvratné a fiktivní dějiny Země vyprávěné z několika různorodých perspektiv připomín

V létě roku 1885 dorazili do Londýna tři Francouzi. Tím prvním byl vévoda Edmond de Polignac, typický zlatokop z vyšších francouzských vrstev, který si hodlal najít bohatou americkou manželku.

Dva mladí lidé, Cinka a Ach, se seznámí na výletě s přáteli a po půl roce se odstěhují z Dublinu na venkov. Chtějí žít na samotě se svými psy a odříznout se od starého způsobu života, známých i rodiny.

Jak čeští povídkáři prozaicky zhodnocují stav nouze? Jak se karanténa, izolace a nečekaná absolutní proměna životů lidí zrcadlí v jejich tvorbě?

Sudety jsou v novele Kocovina vykresleny jako místo, kde lidi zůstávají jen proto, že nemají jinou možnost. Místo plné marasmu, jehož obyvatelé ztratili zájem o zbytek světa a začínají se tak trochu podobat zvířatům.

Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“.