Kniha nejslavnějšího čínského umělce současnosti daleko přesahuje běžný memoár. Vyprávění začíná dlouho předtím, než Aj Wej-wej přišel na svět.

Shuggie Bain je nezapomenutelným příběhem mladého Hugha „Shuggie“ Baina, sladkého a osamělého chlapce, který tráví své dětství v 80. letech ve zchátralém veřejném bytě ve skotském Glasgow.

Vyrůstala v centru stalinské Prahy. Jako malá rozsvěcovala na Karlově mostě plynové lampy, prala prádlo ve Vltavě, chodila s bandaskou pro mléko.

Píše se rok 1975 a moskevská scénografka Nora Osecká pohřbívá svou babičku Marusju. Z jejího bytu si odnese truhličku s rodinným archivem.

V jihoamerickém městě San Cristóbal se náhle objeví skupina 32 dětí. Nejstarším je třináct let, mluví neznámým jazykem, oblečené jsou ale současně. Nemají vůdce, chovají se jako roj včel.

Ony jsou ona a její matka. Žijí na dánském ostrově, píše se rok 1981. Šestnáctiletá dívka nastupuje na gymnázium, matka vlastní obchod s oblečením a parfémy.

"Tři generace žen, tři různé osudy komplikované složitou dobou a vzájemnými vztahy. Střídavé vyprávění matky a dcery začíná a končí za sovětského období v Lotyšsku.

"Rozvedený padesátník Sergej Sergejič si nepřeje o moc víc než pomáhat svým včelám v klidu sbírat pyl. Jenže žije na ukrajinském Donbasu, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou.

Nejnebezpečnějším vědeckým vynálezem 20. století byla atomová bomba, nyní jí šlape na paty umělá inteligence.

Bůh nehraje se světem kostky, prohlásil Albert Einstein. Na což by mu Benjamín Labatut odpověděl, že Bůh možná ne, ale ďábel ano.

Hrdina příběhu, ve kterém se finské podivno mísí s magičností Prahy, se dlouhodobě věnuje bádání o životě trpaslíků. Jenže když už se zdá, že jeho výzkum bude konečně korunován úspěchem, začnou se dít nezvyklé věci. Lépe řečeno neuvěřitelné věci.

"Mohou film a literatura vyřešit společenské problémy? Jak by se měla proměnit levice, aby dokázala čelit tomu, že se čím dál víc frustrovaných lidí obrací k populistům a extremistům?