Kniha představuje náčrt Aristotelova myšlení o živém, zaměřený zejména na problematiku rozmnožování a vzniku živočichů.

Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti.

Kniha přináší dopisy, v nichž si oba autoři v průběhu jednoho roku sdělovali své sny, přemýšleli o nich a zkoumali, zda by mohli najít některé zákonitosti nočního snění, aniž by se přitom opírali o psychoanalytické nebo jakékoliv jiné teorie snu.

Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620.

Publikace představuje nejnovější milníky a podoby českého a slovenského bádání týkajícího se křesťanského Východu – specifického a pestrého, přesto u nás stále okrajového oboru humanitních

Kolektiv autorů, z nichž většina působí na akademick

Dvanácté číslo revue Parrésia je věnováno památce slavisty, filologa, historika a předního znalce křesťanského Východu doc. Václava Huňáčka (1931–2018).

Kniha Aleše Opatrného se nezabývá evangelizačními postupy a doporučeními, jak konkrétně evangelizaci v těch nebo oněch podmínkách vést.

Pierre Hadot (1922–2010), Michel Foucault (1926–1984) a Jan Patočka (1907–1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20.

Přítomná kniha není jen volnou sbírkou duchovních úvah, nýbrž postupným uvedením do meditace a kontemplativního způsobu života. Mezi naše témata patří zacházení s tělem, meditační ztišení těla i duše.

Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“.

S narůstající medializací našeho světa a jeho přesycením texty a informacemi se zvyšuje potřeba orientace. Potřeba orientace je potřebou směrodatných vodítek, jejichž absence ochromuje lidskou schopnost jednat.

Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, nalézá se poněkud ve stínu Thaléta a Anaximandra.