Svět je v superpozici. Svět, který je rozsáhlou sítí vzájemně propojených materiálních i nemateriálních věcí. Většinu dne vidíme, vnímáme a interagujeme jen s povrchem, který je malým oknem do této sítě.

Kult původně perského boha Mithry, který se po přelomu letopočtů rozšířil po území Římské říše, představuje jednu z nejzajímavějších náboženských tradic antického světa.

Rozsáhlá publikace, která vychází jako katalog výstavy české Katolické moderny v Moravské galerii v Brně, je výsledkem několikaleté badatelské práce autorského kolektivu odborníků z různých uměnovědných oborů.

Literární vědec, historik a kritik, emeritní profesor estetiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Aleš Haman shrnul do své nové knihy texty.

Kniha Dialog, etika a politika vznikala v průběhu patnácti let. Je rozdělena do tří tematických okruhů (dialog, etika a politika) a její jádro tvoří studie k tzv. raným a středním Platónovým dialogům. Autor navazující na práce Th.

Sborník textů z 6. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 17.–20. 10. 2007.

Publikace poprvé u nás představuje méně známé formy anglicismů v češtině.

Pro profesionály i pro laiky – je tu nyní učebnice, která vás dokáže hantecu naučit. Také vám pomůže zorientovat se v rozdílech mezi „organicky vzniklou“ brněnštinou, jazykem „živlů na okraji společnosti (tzv. plotny)“ i současným hantecem.

Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století.

Fenomenologická ročenka 2019 navazuje na předchozích osm ročníků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum, která vycházela mezi léty 2011–2018 a jejímiž vydavateli postupně byli Aleš Novák a Ladislav Benyovszky.

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů.

Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti. Není profétismem, není to zaslepená přesvědčenost víry ani vulgární fanatismus vědy.